Kostel svaté Barbory (Šumperk)

Kostel je jednolodní sálovou stavbou bez transeptu (křížení), na východní straně zakončenou presbytářem, na který navazuje přístavek sakristie. Průčelí je horizontálně členěno do tří úrovní: dole portál s podkovovitým zakončením orámovaný šambránou, po stranách jsou usazeny empírové náhrobní desky. V druhé úrovni velké obdélné okno s půlkruhovým zakončením. Třetí úroveň tvoří střešní štít, který je oddělen od nižších pater výraznou lomenou římsou. Uprostřed štítu je malá nika, po stranách jsou dvě malá vodorovně oválná okna.

Samotná střecha je sedlová, v zadní části má malý sanktusník. Po stranách kostela jsou prolomena tři okna s půlkruhovým zakončením orámována šambránou. Průčelí a boční zdi jsou děleny barevně odlišenými lizénami.

Náhrobky v průčelí kostela patří šumperským duchovním. Výjimkou je náhrobek učitele Theodora Thiera. Nejstarší náhrobek z r. 1794 patří děkanovi Franzi Ernestu Hengorovi. Většina je zhotovena z pískovce, dva jsou z litiny vyráběné v sobotínských železárnách.[4]

Před kostelem po pravé straně vstupních dveří stojí klasicistní kříž s klečící Marií Magdalénou a znakem města Šumperka. Jde o dílo kamenického mistra Mathiase Fischera z Boskovic zhotovené z maletínského pískovce v r. 1795. Původně byl umístěn před branou hřbitova, po jeho zrušení bylo dílo přemístěno, přičemž došlo k jeho poškození a horní část (kříž s tělem Ježíše Krista) byla vyměněna.[5]

V parku u kostela po levé straně přístupové cesty stojí památkově chráněné barokní sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1756 postavené na ochranu Šumperka proti morové epidemii.[5][6]

Loď je sklenutá valenou klenbou s dvěma páry širokých lunet nad okny. Klenba je osazená na sdružené pilastry s mohutnými římsovými hlavicemi. Presbytář je sklenutý valenou klenbou s jedním párem lunet a konchou. Klenba je osazená na mohutnou korunní římsu, která obtáčí celý závěr. Do křížovou klenbou sklenuté sakristie je vstup za oltářem. Kruchta bez podpor je přístupná dvouramenným dřevěným schodištěm z prostoru pod ní. Nevýrazně prolamované zábradlí je plné. Na kruchtě jsou varhany vyrobené v dílně Kolbe und Söhne z Pekařova na počátku 20. století. Varhany doplňuje iluzivní malba na západní straně kruchty, která má připomínat velikost původního nástroje.

Významnou je pro výraz jednoduché barokní architektury výmalba stropu, signovaná na pravé straně v klenbě uničovským malířem Ignácem Oderlickým. Jeho signatura byla odkryta při restaurování fresek v roce 1916. Do té doby bylo autorství mylně připisováno šumperskému umělci Franzi Helwigovi. Jedná se o největší práci Ignáce Oderlického v Šumperku. Malba z roku 1755 provedená technikou fresco-secco pokrývá souvisle celý strop v lodi i presbytáři. Malíř umístil vedle sebe biblické scény za starého i nového zákona, události a osobnosti z historie města i témata vztahující se k postavě sv. Barbory. Na freskách v lodi je hlavním tématem Ukřižování a Oplakávání Ježíše Krista. V presbytáři je centrální postavou sv. Barbora, která spojuje dva hlavní výjevy: legendu o rytíři Chlévci a mor v Šumperku v roce 1714. Výmalbu doplňují veduty Prahy, Šumperka a Frankštátu (Nového Malína).

V kostele sv. Barbory se nachází také obrazy Sedmibolestné Panny Marie a Snímání z kříže od šumperského malíře Karla Brachtela, namalované podle předloh Quida Canlassiho z kaple velkolosinského zámku .

Hlavní oltář tvoří tumbová menza a skříňový tabernákl. V jeho středu je krucifix, po jehož stranách klečí dva cherubové. Oltářní obraz s postavou sv. Barbory visí na stěně. Jeho autorem je Antonius Jaust, malíř z Adamova u Branné. Součástí rámu jsou dva cherubové, kteří obraz nesou.

V sakristii jsou na stěnách a na klenbě vyobrazení pravoslavných světců a liturgických výjevů z druhé poloviny 20. století, kdy byl kostel užíván starokatolickou církví.[7]