Kostel Zvěstování Panny Marie (Brno)

Kostel Zvěstování Panny Marie (známý též jako kostel Tuřanské Matky Boží či chrám Matky Boží) je farní kostel římskokatolické farnosti v Brně-Tuřanech, stojící na starobylém mariánském poutním místě.[1] Z hlediska památkové péče je kostel nemovitou kulturní památkou.[2] Kostel se nachází na východní straně Hanácké ulice v centru brněnské čtvrti Tuřan a představuje jejich výraznou dominantu.

Kostel Zvěstování Panny Marie
v Brně-Tuřanech
Kostel Zvěstování Panny Marie
Místo
StátČesko Česko
ObecBrno
Souřadnice49°8′50,39″ s. š., 16°40′5,79″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
Diecézebrněnská
Děkanátbrněnský
FarnostBrno-Tuřany
Další informace
UliceHanácká
Kód památky27028/7-75 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nad hlavním vchodem do kostela je socha svaté Anny, nad ní mozaika Tuřanské Matky Boží, po stranách vchodu pak sochy svatého Šebestiána a svatého Václava, při schodišti stojí socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1728 a kamenný kříž z roku 1811. Interiéru kostela dominuje na hlavním oltáři dřevořezba Panny Marie ze 13. století s doprovodem andělů a vedle oltáře sochy svatých Cyrila a Metoděje.[3]

Historie
Rytina z Balbínova spisu Diva Turzanensis, 1658

Historie kostela je spjata se samou historií Tuřan jako vesnice. Podle tradice sahají dějiny tuřanského poutního místa až do doby svatých Cyrila a Metoděje. Ti měli na Moravu přinést též sošku Marie, později kolem roku 1050 znovunalezenou chrlickým rolníkem Horákem v trní. Ještě ve středověku se místo nálezu sošky stalo poutním místem, tuřanská fara je doložena ve 13. století. Kostel je v Tuřanech doložen v letech 1318–1326 pod patrociniem sv. Anny. Počátek mariánské poutní tradice je spjat s kostelem Panny Marie, který byl postaven vedle kostela sv. Anny. Tento kostel byl v roce 1510 opraven s podporou papeže Julia II.[4]

V průběhu času, zejména v 17. století se dále zvyšovala úcta věřících k tuřanskému poutnímu místu, mimo jiné také aktivitou olomouckého kardinála Františka z Districhštejna a tuřanského faráře Jiřího Pekaře-Pistoria, jehož zásluhou se o Tuřanech dochovalo velké množství informací.[1]

Vzrůstající počet poutníků si časem vyžádal rozsáhlé úpravy kostela, zejména jeho rozšíření. Takto rozšířený kostel načas v době svého vpádu na Moravu znesvětili Švédové, když z kostela učinili konírnu. Tuřanská soška Panny Marie byla včas ukryta, nejprve v Brně a poté ve Vídni. Její slavný návrat do Tuřan roku 1649 měl podobu velkého procesí. V té době si Tuřany oblíbil Bohuslav Balbín, autor knihy Diva Turzanensis vydané roku 1658. O osm let později přišli do Tuřan jezuité. Patronátní právo a tuřanský statek jim daroval olomoucký biskup Karel II. Tuřanský statek jezuité spravovali společně s řečkovickým panstvím. V Tuřanech si postavili rezidenci. Asi v druhé polovině 17. století byl kolem starého kostela zbudován čtyřkřídlý obdélný ambit se čtveřicí kaplí v nárožích.[5] Roku 1693 započali jezuité vedle starého kostela se stavbou kaple zasvěcené svaté Anně. Autorem projektu byl Jan Křtitel Erna. Kaple byla do podoby dnešního barokního kostela rozšířena v letech 1804–1806. Starý kostel byl roku 1810 zbořen a jeho mariánské patrocinium přešlo na nový, rozšířený kostel. Ten byl v letech 1888–1891 opatřen nepříliš obvyklým barokním dvojvěžím, spojeným s kostelem arkádou a otevřenou sloupovou galerií.[6] Jednou z dodatečně zbudovaných kaplí kostela je též kaple Zjevení Panny Marie v trní, postavená roku 1901 zhruba v místě presbytáře starého zbořeného kostela.[7]

Vedlejší pamětihodnosti
Půdorys kostela
  • Jezuitská rezidence – v současnosti radnice městské části Brno-Tuřany, postavena podle projektu Jana Křtitele Erny. Jako rezidence byla zrušena roku 1773 a následně upravena na lihovar. K utilitární úpravě průčelí došlo v 19. století
  • Sousoší Panny Marie – barokní dílo z 2. čtvrtiny 18. století obklopené šestibokou balustrovou zídkou
  • Kaple Zjevení Panny Marie v trní – zbudována v roce 1901 jižně od kostela
  • Kaple Panny Marie (též kaple padlých) – šestiboká patrová raně barokní kaple s nízkou stanovou střechou

Reference
  1. Brněnské kostely. Příprava vydání Jiří Bílek. Brno: Jihomoravské sdružení katolických duchovních Pacem in terris, 1988. 184 s., Brněnské kostely, fotopříloha Oldřich Kotouček. Kapitola Poutní kostel ZVĚSTOVÁNÍ PANNY MARIE v Tuřanech, s. 149.
  2. Rejstříkové číslo ústředního seznamu kulturních památek ČR: 27028/7-75
  3. Brněnské kostely. Příprava vydání Jiří Bílek. Brno: Jihomoravské sdružení katolických duchovních Pacem in terris, 1988. 184 s., Brněnské kostely, fotopříloha Oldřich Kotouček. Kapitola Poutní kostel ZVĚSTOVÁNÍ PANNY MARIE v Tuřanech, s. 151.
  4. KUČA, Karel. Památky Brna. Brno: Národní výbor města Brna, 1989. 184 s. Kapitola Kostely, s. 63.
  5. Kostel Panny Marie v trní - Statutární město Brno [online]. Brno: statutární město Brno [cit. 2009-10-07]. Dostupné online.
  6. Brněnské kostely. Příprava vydání Jiří Bílek. Brno: Jihomoravské sdružení katolických duchovních Pacem in terris, 1988. 184 s., Brněnské kostely, fotopříloha Oldřich Kotouček. Kapitola Poutní kostel ZVĚSTOVÁNÍ PANNY MARIE v Tuřanech, s. 150.
  7. Kostel Zvěstování Panny Marie v Tuřanech [online]. Brno: Římskokatolická farnost u kostela Zvěstování Panny Marie, Brno-Tuřany, rev. 2008-12-07 [cit. 2009-10-07]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.