Kostel Všech svatých (Stvolínky)

Zděná a omítaná stavba kostela je jednolodní a podélná s presbytářem postavena na půdorysu mírně stlačeného půlkruhu. Kostel je orientovaný. K lodi na severu přiléhá šestipodlažní hranolová věž. Do koutu věže a severní zdi lodi je vestavěna kaple sv. Anny. Na presbytář a východní zeď věže navazuje patrová přestavba sakristie a oratoří.

Fasády kostela jsou omítané. Průčelí lodí a presbytáře jsou členěna pilastry s hlavicemi zdobenými čabrakami a s hladkými dříky a zakončena jsou profilovou korunní římsou. Dveřní otvory mají zpravidla jednoduchá pravoúhlá pískovcová ostění, okenní otvory jsou zakončeny stlačenými oblouky a rámovány jsou profilovými šambránami (tvar plných půlkruhů mají pouze okna presbytáře). Pro dosažení symetrie jsou užita i slepá okna.

Průčelí věže jsou členěna jednoduchými kamennými kordonovými římsami a lizénovými rámy. Na severní straně přestavby jsou vsazeny čtyři kamenné renesanční figurální náhrobky a na východním průčelí je osazen malý renesanční náhrobek.Tyto čtyři umělecky hodnotné renesanční náhrobky patří původním majitelům Ronova a Stvolínek - náhrobek Anny z Kurzbachu datovaný k roku 1576, náhrobek Anežky z Helfensteinu z roku 1550, náhrobek Jindřicha z Kurzbachu z roku 1590 a dětský náhrobek Jáchyma z Malcánu z roku 1591.[9] Hrobka někdejších majitelů panství se nachází také v suterénu kostela.[10] Loď je kryta valbovou střechou. Věž má čtyřbokou báň s lucernou, kdežto kaple sv Anny má střechu pultovou. Střechy jsou kryty bobrovkami, až na věž, která má plechovou krytinu.

V současnosti je objekt přístupný pouze dveřmi na východní straně sakristie, jelikož většina ostatních venkovních vstupů byla v rámci zamezení vandalskému ničení zazděna. V době před tímto opatření představoval hlavní vstup do lodi vstup západní. Od severu byla loď přístupná přes kapli sv Anny.

V lodi je vestavěna třístranná zděná empora, podklenutá plackami do pásů nesena hranolovitými pilíři, které zároveň podepírají plochý omítaný strop s fabionem. Výstupy na emporu, umístěné na severozápadním a jihozápadním koutu lodi, jsou přístupné venkovními dveřními otvory a od prostoru lodi oddělené tenkými cihelnými příčkami na zaobleném půdoryse. Presbytář se do lodi otevírá stlačeným vítězným obloukem. Průchod do kaple sv Anny na severní zdi byl na straně směřující do kaple opatřen jednoduchým pískovcovým portálem ve tvaru půlkruhu (dnes leží v lodi rozlámaný na kusy). Ve východní části je ve zdi lodi proražen vstup do podvěží a pískovcovým portálkem pravoúhlého tvaru,který je obrácený do lodi. V úrovni nad emporou loď osvětlují dvě okna z jihu a po jednom okně na západní a severní straně, pod emporou pak ještě tři jižní okna.[9]

Severní, západní a jižní zdi lodi jsou postaveny z lomového kamene, v horních partiích u pískovcových kvádrů místy s příměsí cihel. Stropní konstrukce je povalová, omítaná na rákos.[7]

Ze zařízení byly v lodi dochovány pouze mensy obou postranních oltářů, přisazené ke zdi v prostoru pod emporou. Prostor presbytáře je osvětlen prostřednictvím dvou půlkruhem zakončených oken s barevnými vitrážovými výplněmi s figurálními náměty. Na severu od presbytáže se otevírá široké okno oratoře. Konstrukce krovu nad lodí a presbytářem je hambálková s hambálky ve dvou úrovních a s ležatou stolicí.

Hranolová věž je do výšky pátého nadzemního podlaží zděná z větších nepravidelných pískovcových kvádrů, konstrukce vyšších podlaží je cihelná. Ve zvonovém patře (páté nadzemní podlaží) jsou velká zvuková okna s hrotitými záklenky. Dřevěná zvonová stolice je již v současnosti bez zvonů. V posledním podlaží věže je umístěna rámová prostorová konstrukce, která podpírá krov.

Přístavba kaple sv. Anny je půdorysně obdélníkového tvaru a je zaklenuta dvěma poli placek do pasů. Na západním klenebním poli je dochované štukové zrcadlo, kdežto pole východní je částečně zřícené. Prostor ze západu osvětluje velké okno, mobiliář z kaple není dochován.[10]

Patrová přístavba sakristie je rovněž vystavěna z pískovcových kvádrů a zvenčí je přístupná dveřním otvorem. Vstup do oratoře se nachází ve druhém nadzemním podlaží. Strop sakristie má omítaný podhled s fabionem, v oratoři se stropní podhled nedochoval.

• AMMERICH, Helena; FECHNEROVÁ, Eliška; SPYRANTI, Zoi. Nové poznatky ke stavebnímu vývoji kostela Všech svatých ve Stvolínkách : Dějiny obce, analýza její historické urbanistické struktury, popis objektu, stavební vývoj. Průzkumy památek. 2007-12-30, roč. XIV, čís. 2, s. 89–113. Dostupné v rámci WikiProjektu Knihovna. ISSN 1212-1487.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Všech svatých na Wikimedia Commons
• Pořad bohoslužeb v kostele Všech svatých, Stvolínky (katalog biskupství litoměřického)
• Popis kostela
• Web obce Stvolínky
• Web Libereckého kraje