Kostel Všech svatých (Lázně Bělohrad)

Původní dřevěný gotický kostel je zmiňován jako farní v roce 1354. Jeho patronem byl v letech 1354-1364 Bořek Poličanský, sídlící na Koštofranku. Původně byl filiální ke Svatojanskému Újezdu. Sloužil spolehlivě až do počátku 17. století, kdy za třicetileté války hodně zpustl. Dochovala se z něj pěkná cínová křtitelnice s podobami svatého Petra, svatého Pavla a svatého Jakuba z roku 1545. Řádný duchovní byl na faru dosazen opět 16. října 1659, byl jím administrátor Jiří Ignác Neuman, rodem z Litomyšle. Roku 1684 zdědil celé panství Berthold Vilém z Valdštějna. Současný barokní kostel byl vystavěn v letech 1689-1700, stejně jako místní zámek. V roce 1700 byl kostel opět prohlášen farním.

Kostel byl postaven podle plánů významného italského stavitele Giovanniho Santiniho.^[zdroj?!] Kamenný kostel je v barokním slohu, ale vnitřní úprava je bez okázalé honosnosti. Celá stavba je 34 m dlouhá, 11 m široká a 19 m vysoká.

Hlavní oltář i ostatní oltáře jsou vybaveny hlavním obrazem, okolní výzdoba je naznačena freskou. Původní oltářní fresky jsou dílem Kramolína, pozdější úprava kostela byla provedena malířem a architektem Jaroslavem Majorem, rodákem z nedaleké Chotče. Obraz Všech svatých na hlavním oltáři je od akademického malíře Antonína Mühla, menší obraz Madony nad jižním bočním vchodem je od místního rodáka, akademického malíře Václava Březiny. Před hlavním oltářem je hrobka, založená Bertholdem Vilémem z Valdštejna, jehož znak ulitý z mosazi je vsazen v mramorové desce, na níž je nad erbem latinský nápis: "Miserere mei, miseremini mei - Saltem vosn amici mei." (Slitujte se nade mnou aspoň vy, přátelé moji.) Prvé je právem povinností, druhé slušný obyčej.

Ve výklenku zahradní zdi je socha sv. Blažeje a po levé straně schodiště směrem ke kostelu stojí socha sv. Václava z roku 1774. Kostel obklopuje hřbitov s kamennou zídku, u kostela je vystavěná i fara.

Pravidelné bohoslužby se konají v neděli od 9.00 a v úterý, ve čtvrtek a v pátek od 18.00.