Kostel Nejsvětější Trojice (Ústí-Střekov)

Římskokatolický farní[1] kostel Nejsvětější Trojice v Ústí nad Labem-Střekově je novobarokní[2] sakrální stavba stojící nad Žukovovou ulicí, v rozštěpu mezi ní a Jeseninovou ulicí. Od konce 80. let 20. století ho při pohledu z centra města zakrývá panelový dům.

Kostel Nejsvětější Trojice
v Ústí nad Labem-Střekově
Vchod do kostela Nejsvětější Trojice
v Ústí nad Labem-Střekově
Místo
StátČesko Česko
KrajÚstecký
OkresÚstí nad Labem
ObecÚstí nad Labem
LokalitaStřekov
Souřadnice50°39′4,56″ s. š., 14°3′26,15″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátústecký
FarnostÚstí nad Labem-Střekov
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o programu při NOCI KOSTELŮ
Datum posvěcení1. července 1903
Architektonický popis
Stavební slohnovobaroko
Výstavba19011903
Specifikace
Umístění oltářek severu
Stavební materiálkámen, zdivo
Další informace
AdresaJeseninova ul.,
Ústí nad Labem-Střekov
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Pohled na střekovský kostel Nejsvětější Trojice ze silnice

Stavba kostela byla určena pro rozrůstající se obec Novosedlice-Kramoly byl postaven s podporou majitele někdejší největší továrny na zpracování tuků v Evropě v letech 19011903.[2] Základní kámen byl položen 19. května 1901. Kostel byl vysvěcen 1. července 1903.[3] Projekt v novobarokním slohu vypracoval teplický architekt Max von Loos. Ve věži byl jako dar města Ústí nad Labem zavěšen zvon z tamního kostela sv. Materny, zbořeného roku 1896. Firma Georg Schicht přenesla své sídlo na pomezí Novosedlic, Kramol a Střekova, do blízkosti železniční stanice Rakouské severozápadní dráhy, počátkem 80. let 19. století. Způsobila bouřlivý rozvoj všech tří (po sloučení Novosedlic a Kramol dvou) obcí, který vedl i ke zřízení samostatné katolické fary. Od roku 1922 byly všechny spojeny pod jménem Střekov a staly se nejlidnatější vesnicí tehdejšího Československa. Roku 1936 byla obec povýšena na město a k 1. lednu 1939 připojena k Ústí nad Labem. Kostel přestál bez větších škod bombardování na konci II. světové války. Po jejím skončení postupně silně zchátral. Velkou opravou prošel na konci 90. let 20. století. Ve 21. století plní farní funkci pravobřežní části města i přilehlé obce.[4]

Architektura

Jednolodní kostel s obdélným odsazeným presbytářem, zakončeným trojbokou apsidou, orientovaným k severu. Má valenou klenbu.[2] Věž přiléhá k jihozápadnímu rohu lodě. Vnější plastická výzdoba (včetně soch) byla provedena z umělého kamene, který velmi špatně odolává agresivnímu ovzduší v blízkosti chemické výroby. Zcela se tak rozpadla velká socha Krista, která stávala nad hlavním vstupním portálem. Vnitřní zařízení je soudobé, novobarokní.

Odkazy

Reference

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 200.
  2. POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech P/Š, sv. III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Kapitola Ústí nad Labem – Střekov, s. 151.
  3. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 275.
  4. Kostel Nejsvětější Trojice v Ústí-Střekově na webu Hrady.cz

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.