Kostel Narození Panny Marie (Libochovany)

Římskokatolický farní[1] kostel Narození Panny Marie v Libochovanech je pseudogotická jednolodní sakrální stavba na malém náměstíčku obce Libochovany na pravém břehu řeky Labe mezi Litoměřicemi a Ústím nad Labem. Od 24. března 2005 je kostel chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]

Kostel Narození Panny Marie
v Libochovanech
Libochovanský kostel Narození Panny Marie
Místo
StátČesko Česko
KrajÚstecký
OkresLitoměřice
ObecLibochovany
Souřadnice50°33′58,94″ s. š., 14°2′21,24″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátlitoměřický
FarnostLibochovany
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitelObec Libochovany
Datum posvěcení9. června 1895
SvětitelEmanuel Jan Křtitel Schöbel
Architektonický popis
Stavební slohpseudogotika
Výstavba1893–1895
Specifikace
Umístění oltářek jihu
Stavební materiálkámen
Další informace
Kód památky101438 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie
Věž kostela Narození Panny Marie v Libochovanech
Průčelí libochovanského kostela Narození Panny Marie

Kostel Narození Panny Marie stojí na místě původního malého dřevěného kostela ze 14. století. Ten je zmiňován společně s farou v roce 1460, kdy tehdejší majitel obce Mathes von Fiala nechal na dolním konci vsi postavit kapličku Panny Marie s malým zvonečkem.[3]

Současná podoba kostela je z roku 1895, kdy byl objekt v pseudogotickém slohu vystavěn a 9. června téhož roku vysvěcen.[4] Díky rozsáhlé finanční sbírce a hlavně za vydatné pomoci obyvatel se podařilo stavbu začít a dokončit během dvou let. Patronem kostela byl kníže Adolf Josef Schwarzenberg a hraběnka Marie Antonie Silva-Tarouca. Kostelní zvony byly v první i druhé světové válce rekvírovány ve prospěch armády.[4]

V roce 2009 byla provedena oprava věže kostela a v říjnu téhož roku byly uloženy písemnosti do kopule na střeše kostela. V roce 2010 došlo k opravě střešního pláště kostela a rekonstrukci věžních hodin.

Architektura

Kostel je vzhledem k době svého vzniku a okolní zástavbě orientován k jihu, věž tedy stojí v severním průčelí. Jedná se o podélný jednolodní kostel s průčelní hranolovitou věží, dvěma transepty, polygonálním presbytářem a přízemní sakristií.[5] Po obou stranách věže je mírně rozšířen o schodiště na kůr kostela a boční kapli. Architektonicky se zachoval v původním stavu z roku 1895 a také mnoho detailů interiéru zůstalo zachováno.

Interiér

Oltář

Oltářní obraz a oba obrazy na bočních oltářích jsou signovány: J. Heřman 1894. V některých zdrojích se však objevuje údaj, že autorem oltářního obrazu je litoměřický rodák a zakladatel muzea profesor Franz Krause.[3]

Varhany

Varhany jsou velmi cenný nástroj, časný opus (č. 4) později významného a ceněného chebského varhanáře Martina Zause (20. května 1861 – 19. ledna 1905)[3] z počátečního období jeho firmy, která byla založena v roce 1892. Letopočet na firemním štítku hracího stolu (nad klávesnicí) není letopočtem stavby varhan, ale letopočtem založení firmy, což potvrzuje fakt, že kostel byl dokončen v roce 1895. Varhany prošly poslední opravou v roce 2014.

Křtitelnice

V letech 2013-2014 byla restaurována původní křtitelnice pocházející z období výstavby kostela.[3] Tato kamenná kruhová křtitelnice je zhotovena z jemnozrnného pískovce, z jednoho kusu kamene. Horní část je zdobena akanty, noha křtitelnice kanelurami a patka geometrickým rostlinným motivem. Povrch kamenné modelace je polychromovaný s imitací dvou druhů mramorů. V horním okraji nádoby je vysekán lem, ve kterém je zapuštěna půlkulatá kovová vnitřní nádoba.[6]

Lavice

Dřevěné kostelní lavice jsou po obou bocích lodi a mezi nimi je ulička. Tak jako většina ostatního vybavení jsou v pseudogotickém stylu. První lavice jak na pravé, tak i na levé straně mají uzavíratelný přístup z uličky malými vrátky a jsou vypolstrované. Jedná se o patronátní lavice vyhrazené majitelům panství.

Osvětlení

V roce 2014 byl kostel doplněn vedle původního svíčkového lustru také novými elektrickými lustry. V roce 2016 byl do interiéru umístěn zádušní svícen pro několik desítek malých svíček.

Okolí kostela

U kostela stojí na čp. 78 pozdně empírová fara z poloviny 19. století. Jedná se o patrovou budovu se spárovanými lizénami, římsami na konzolách a štukovými výplněmi. Do dvora před farou vedou po stranách hlavní brány ještě dvě menší souměrné branky s tympanony na pilířích. Na náměstí před kostelem stojí na válcovém sloupku z 1. poloviny 19. století (nápis na soklu 1806) socha Panny Marie, která byla obnovena v roce 1932. Při silnici k Řepnici je na kamenném podstavci litinový křížek s letopočtem 1869.[5]

Odkazy

Reference
  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 115.
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-05-07]. Identifikátor záznamu 481298631 : Kostel Narození Panny Marie, Libochovany. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  3. PLÁNIČKOVÁ, Eliška. Střípka z historie kostela v Libochovanech. Obecní zrcadlo. Září 2014, roč. 7, s. 6.
  4. Noc kostelů 23.05.14. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 2014. 82 s. S. 35.
  5. POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Libochovany (okres Litoměřice), s. 252.
  6. ŠIROKÁ, Vanda. Restaurátorská zpráva – Restaurování kamenné křtitelnice Libochovany. Praha: vyd. autorka, 2014. 20 s. S. 2.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.