Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Předklášteří)

Kostel byl postaven ve dvou etapách mezi lety 1233 a 1240, tedy krátce po založení konventu. Za oficiální zakladatelku je považována Konstancie Uherská, dcera uherského krále Bély III., a vdova po českém králi Přemyslu Otakarovi I., která rovněž stojí za vznikem celého klášterního komplexu Porta Coeli. K vysvěcení kostela došlo roku 1239. Zdejší presbyterium později posloužilo jako královnina hrobka. Byl zde pohřben, jakožto jeden ze spoluzakladatelů, také její syn, markrabě Přemysl.

V období válek se celý komplex potýkal s mnoha problémy. Roku 1782 došlo na základě patentu o rušení klášterů, vydaného Josefem II., ke zrušení kláštera, které vedlo k tomu, že kostel byl nadále využíván jako farní.

Od roku 1901, kdy začal být klášterní komplex po zhruba stoleté odmlce znovu využíván, sloužil opět jako konventní kostel kláštera. Během světových válek došlo ještě k mnoha změnám, nicméně funkce chrámu se zachovala dodnes.

Chrámový interiér, vybavený v duchu pozdního baroka, byl svěřen nejvýznamnějším umělcům tehdejší doby.[4] Za abatyše Cecílie Fundulusové byl objednán v dílně znojemského sochaře Josefa Winterhaldera staršího nový hlavní oltář. Stavba sloupového retabula z pravého mramoru v šedé a růžové barvě byla budována v letech 1764–1769. Kvůli pokročilému věku sochaře, byla ale dokončena až brněnským sochařem Ondřejem Schweiglem, který rovněž dodal jeho štukovou sochařskou výzdobu.[5] Středu oltáře vévodí monumentální plátno rakouského malíře Franze Antona Maulbertsche zobrazující Nanebevzetí Panny Marie.[6] Po stranách obrazu stojí na sloupech v pyramidální kompozici dvojice sousoší sv. Bernarda a sv. Benedikta doprovázenými anděly a řeholnicemi. Svatostátnek se sousoším malé kavárie adoruje dvojice zlacených andělů s relikviáři ve sterých jsou uloženy lebky. V nástavci v pobobě rokokové konchy jsou usazeny sochy Boha Otce, cisterciáckých světců a andělů. Dále jsou v presbytáři nad bočními výklenky pro křesla v rocaillových rámech obrazy sv. Filipa a sv. Jakuba od Františka Vavřince Korompaye, které přidržují Schweiglovi andělé.[7]

Po stranách vítězného oblouku se nachází boční oltáře svatého Jana Nepomuckého a svatého Jana Křtitele. Oba se honosí plátny Franze A. Maulbertsche a sochami Ondřeje Schweigla. Na jejich menzách stojí prosklené rakve s relikviářovými figurínami světců z římských katakomb, sv. Pinosy nalevo a svaté Theodory napravo. Dále jsou v severní boční kapli oltář sv. Ducha, a v jižní oltář sv. Bernarda z Clairvaux. Obrazy na obou oltářích namaloval Josef Stern[8] a štukové sochy vytvořila dílna Ondřeje Schweigla. Kazatelna s reliéfem baziliky svatého Petra na poprsnici, scénou Předání klíčů sv. Petrovi na schodišti a sousoším Víry na stříšce a také křtitelnice se sousoším Kristova křtu jsou rovněž dílem Schweigla.[5]

Na zdi severní lodi visí trojice obrazů Ignáce Raaba: Kristus umírá na kříži, Narození Krista a Kristus v Emauzích. Díla jsou součástí většího cyklu pláten, vzniklých v polovině 50. let 18. století pro jezuitskou kolej v Kutné Hoře.[9]

Na západním chóru stojí novodobý varhanní stroj umístěný do původní barokní skříně se sochami muzicírujících andělů.[10]

• 
  Kostel Nanebevzetí Panny Marie
• 
  Půdorys komplexu
• 
  Interiér chrámu
• 
  Barokní kazatelna
• 
  Křížová klenba hlavní lodi kostela
• 
  Šestidílná klenba presbyteria kostela
• 
  Křížová klenba vedlejší lodi kostela
• 
  Zvýraznění vítězného oblouku/stavební změna
• 
  Kristus na Olivetské hoře
• 
  Detail hlavního portálu
• 
  Detail hlavního portálu
• 
  Detail hlavního portálu