Růže bedrníkolistá

Je to 50–100 cm vysoký, silně odnožující prutnatý keř, který na stanovišti zpravidla vytváří nízké, rozsáhlé polykormony rozrůstající se do šířky. Mladé větve a výhonky jsou velmi hustě ostnité, s ostny dlouhými až 10 mm, promísenými s drobnějšími ostenci a jehlicovitými štětinami; na starších větvích jsou ostny zachované často jen řídce.[1][2]

Lichozpeřené listy jsou uspořádány zpravidla do čtyř (řidčeji do tří až pěti) jařem drobných, úzce eliptických zubatých lístků. Květy jsou obvykle jednotlivé, zřídka v chudých květenstvích, vyrůstající na dlouhých lysých stopkách. Korunní lístky jsou krémově bílé, kališní lístky celokrajné, po odkvětu vzpřímené, zaschlé vytrvávají na šípcích. Kvete v květnu až červnu. Plody jsou kulovité, tmavě fialově až černě zbarvené šípky obsahující tvrdé nažky; dozrávají v pozdním létě.[1][3]

Ploidie druhu je 2n = 28.[4]

Růže bedrníkolistá vyhledává výslunné, suché, křovinaté nebo travnaté stráně a lesostepní stanoviště a lesní lemy, často na spraších nebo na vápenci.[5]

Celkový areál jejího rozšíření zahrnuje severozápadní, střední a jižní Evropu, od pobřeží Islandu a Velké Británie do jihozápadní Asie, na východě zasahuje až po západní Sibiř. V ČR se vyskytuje ojediněle v českém termofytiku, hojněji v panonském termofytiku, místy zasahuje i do mezofytika jižní a střední Moravy, kde roste převážně v nížinách a pahorkatinách.[5][6]

Řadí se k silně ohroženým druhům naší květeny (C2b).[5]

• 
  Mladý výhonek
• 
  Rozkvétající keř
• 
  Plod
• 
  Kulturní plnokvětý kultivar