Korfantów
Korfantów (polsky dříve Fyrląd, Frydląd nebo Fryląd, německy Friedland in Oberschlesien) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství v okrese Nisa, sídlo gminy Korfantów. Leží na historickém území Horního Slezska na řece Ścinawa Niemodlińska 18 km východně od Nisy. V roce 2019 mělo 1 793 obyvatel.[1]
Korfantów | |
---|---|
Náměstí v Korfantowě | |
znak vlajka | |
Poloha | |
Souřadnice | 50°29′13″ s. š., 17°35′38″ v. d. |
Stát | Polsko |
Vojvodství | Opolské |
Okres | Nysa |
Gmina | Korfantów |
Korfantów | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 10,23 km² |
Počet obyvatel | 1 793 (2019) |
Hustota zalidnění | 175,3 obyv./km² |
Etnické složení | Poláci, Slezané, Němci |
Náboženské složení | římští katolíci a další |
Správa | |
Starosta | Janusz Wójcik |
Oficiální web | korfantow |
Adresa obecního úřadu | Rynek 4 48-317 Korfantów |
Telefonní předvolba | (+48) 77 |
PSČ | 48-317 |
Označení vozidel | ONY |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dějiny
Původní německý název města je Friedland, což odpovídá českému Frýdlant a do polštiny se před druhou světovou válkou převádělo nejčastěji v podobě Fyrląd, Frydląd nebo Fryląd. První písemná zmínka pochází z roku 1323. Bylo součástí Opolského knížectví a s ním Zemí Koruny české do roku 1742, kdy po první slezské válce připadlo spolu s většinou Slezska Prusku.
Na friedlandském panství se od poloviny 15. století vystřídala řada šlechtických rodů, z nichž patří mezi nejvýznamnější Schaffgotschové (1535–1594), kteří do kraje zavedli luteránství, rod von Nowagk, jenž zahájil v roce 1629 rekatolizaci, a Burghaussové vládnoucí v letech 1670 až 1885.
Po připojení k Prusku ztratil Friedland, čítající pouhých několik stovek obyvatel, status města a získal jej zpět až v roce 1867 spojením trhového městečka (Markt Friedland) a sousední vsi (Dorf Friedland). V té době spadal pod okres Falkenberg ve vládním obvodu Opolí. V roce 1900 dosáhl počet obyvatel historického maxima: 2 078.[2]
Po druhé světové válce byl Friedland připojen k socialistickému Polsku a v roce 1946 došlo k jeho přejmenování na Korfantów – na počest Wojciecha Korfantyho, lídra hnutí za připojení Horního Slezska k Polsku po první světové válce. Obci, jejíž počet obyvatel klesl v důsledku vysídlení Němců (byť ještě v roce 2002 se 6,89 % obyvatel gminy hlásilo k německé národnosti)[3] pod tisíc, byl opět odňat městský status. Potřetí v dějinách se Friedland/Korfantów stal městem v roce 1993.
Památky
- zámek – uvádí se v roce 1616, mnohokrát přestavovaný, nyní sídlo Opolského rehabilitačního centra (Opolskie Centrum Rehabilitacji)
- farní kostel Nejsvětější Trojice, v nynější podobě převážně barokní, s pozdně románským portálem a hrobkou Heinricha Wenzela von Nowagk z roku 1692
- novogotická hasičská zbrojnice z roku 1910
- měšťanské domy z 19. století obklopující náměstí (Rynek)
Partnerská města
17. srpna 1996 uzavřel Korfantów partnerské smlouvy s devíti městy ve střední Evropě, jejichž německý název zní také Friedland:
- Frýdlant nad Ostravicí (Friedland an der Ostrawitza)
- Frýdlant v Čechách (Friedland in Böhmen)
- Friedland v Dolní Lužici
- Friedland v Dolním Sasku
- Friedland v Meklenbursku
- Debrzno (Preussisch Friedland)
- Mieroszów (Friedland in Niederschlesien)
- Mirosławiec (Märkisch Friedland)
- Pravdinsk (Friedland in Ostpreussen)
Dále jsou partnerskými městy Korfantówa od roku 2009 ukrajinský Bolechiv a od roku 2013 francouzské Boulleret.
Významné osobnosti
- Judy Winterová: německá herečka, narozená 4. ledna 1944
Odkazy
Reference
- Polsko v číslech – údaje Hlavního statistického úřadu PR
- Meyers Grosses Konversations-Lexikon. 6. Auflage, Band 6, Leipzig/Wien 1906
- ŁUKANISZYN, Katarzyna. Rola organizacji mniejszości niemieckiej w rozwoju społeczno-gospodarczym i integracji społeczeństwa województwa opolskiego. Studia Politicae Universitatis Silesiensis. 2012, čís. 9, s. 215. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Korfantów na Wikimedia Commons
- Oficiální webové stránky