Korektor

Korektor je člověk, který má v redakcích novin nebo i ve vydavatelských domech na starosti opravy gramatických, pravopisných či stylistických chyb v článcích nebo knihách, které napsal jiný autor. Současně musí korektor hledět nejen na pravopis nebo stylistiku, ale i na nesrovnalosti výtisku sazby a rukopisu a také na odbornou stránku daného textu, čili jsou-li všechna cizí slova a použité technické výrazy použity správně. Kompletní jazyková korektura zahrnuje opravu lexikálních, morfologických a syntaktických chyb.

„Ty, vole, raději säzej!“ — sazečský vtípek v časopise Čas z 20. srpna 1911, který nepozorný korektor propustil do tisku

Etymologie slova

Slovo korektor pochází z latinského corriegere, což v podstatě znamená opravovat; odtud je odvozeno i slovo korektura, což znamená oprava zjištěných chyb, nepřesností a nesrovnalostí.

Osoba korektora

Primární a nezbytnou vlastností korektora je perfektní znalost daného jazyka, ve kterém je text psán. Mezi další vlastnosti, který dobrý korektor potřebuje, je vzdělanost. Musí být vzdělán natolik, aby byl schopen autora textu případně upozornit, zda vedle gramatické správnosti dodržuje také daný styl a používá přiměřenou terminologii. Stylistická úprava textu obnáší standardizaci neobvyklých větných vazeb, sjednocení nejednotně použitých jazykových prostředků v celém textu, úpravu slovosledu, předložkových vazeb, eliminace významově nadbytečných slov a tvarů (pleonazmů) apod. Jinou stylistickou formou bude psán beletrický román a jinou formou odborný článek. Stejně tak musí korektor brát zřetel také na termíny, které mohou být pro běžného čtenáře, jemuž je text určen, matoucí. Mimo jiné musí kvalitní korektor umět také porozumět logice sdělení. Musí dokázat porozumět obsahu textu, přestože jej autor formuloval chybně a text nedává smysl – ať již autor textu použil nevhodnou stavbu věty, či chybný výraz.

Typy korekce
  • Typografická korektura – kontrola jednoznaků, mezer a pomlček (pomlčka x divis). Kontrola zarovnání (do bloku, na praporek atd...) práce v Adobe InDesign
  • Základní jazyková korektura – kontrola pravopisu a gramatiky, včetně oprav překlepů a interpunkce, a současně základní stylistická úprava.
  • Stylistická korektura – mimo kontroly pravopisu a gramatiky obsahuje i rozsáhlejší stylistické úpravy. 
  • Odborná korektura – kontrola přeloženého textu z hlediska použití odborných termínů a účelu použití překladu. 
  • Technická korektura – pro texty určené k publikování. Kontrola řazení stránek, úplnosti příloh, čitelnosti textu, řazení kapitol apod. 
  • Předtisková korektura – u textů, určených k publikování. Jedná se o poslední kontrolu před tiskem nebo zveřejněním na webové stránce, při které odstraňuje typografické chyby po technické přípravě tisku (chybné dělení slov na konci řádků, špatně vložené obrázky apod.)

Softwarový korektor

Pojmem korektor můžeme označit také software, který je určen pro opravu chyb (stejně jako u lidského korektora: pravopisných, gramatických i stylistických).

Způsoby korekce

V dřívějších dobách se korekce prováděla často pomocí porovnávání daného textu a rukopisu. Také se využívala forma náslechová. V tomto případě jeden korektor text četl, případně byl využíván diktafon a korektor prováděl opravu. Tyto formy se v současné době již prakticky neprovádí, jelikož většina autorů využívá ke své práci počítač a text je tak automaticky převeden do tiskové podoby na počítači. Korektoři při tom používají nejčastěji specifické korektorské značky, kterým se učí již během studia, případně si mohou vytvořit svůj vlastní systém.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.