Koporeč

Název vesnice zněl původně Koprč a vznikl z osobního jména Koprka ve významu Koprkův dvůr. V historických pramenech se jméno vesnice objevuje ve tvarech: de Copertecz (1350), de koporcze (1450), Koprcz (1456), v Koporci (1495), „ve vsi Koporczy“ (1507), v Koprči (1520), w Koporczi (1542), na Kuporci (1568), na Koporci (1603), tvrz Koporecż (též Koporecž, 1613), Kopercž (1787) a Kopertsch naebo Koperč (1846).[2]

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1350, ale je možné, že se tato zpráva vztahuje k vesnici Kopeč na Mělnicku.[2] Pokud se zpráva týká Koporče, byl tehdejším majitelem vesnice Jindřich z Koporče,[3] syn Bartolomějův.[4] O sto let později, roku 1450 se o ves dělili Kunat a Jan z Koporče[4] s klášter křižovníků v Mostě, který byl založen pražským zderazským klášterem.[5]

Panským sídlem ve vesnici byla tvrz, poprvé připomínaná v roce 1516, kdy ji s přísloušející částí vsi a dvorem vlastnil Bartoloměj Křen z Velebudic.[3] Statek po něm převzal syn Filip Křen († 1564).[4] V roce 1559 získal právo těžit kamenečnou břidlici potřebnou k výrobě kamence a vystavět kamencovou huť. Po jeho smrti v roce 1564 převzal ves i důl Filipův synovec[4] Zikmund Křen z Velebudic a po jeho smrti 20. března 1568 vdova Dorota z Reicenštejna (Reichenstein/Kašperské Hory). Okolo roku 1580 byl u vesnice v provozu jiný kamencový důl Svatý Urban.[6] Po manželově smrti se Dorota provdala za Oldřicha Kostomlatského z Vřesovic († 1584). Koporečský statek roku přenechala synovi Janu Zikmundu Křenovi, který byl 1589 zavražděn ve Voděradech. Koporeč tak přešla zpět na Dorotu, která poté statek vlastnila až do své smrti v roce 1605.[4] Musela však nejprve vyhrát soudní při se Zuzanou Křenovou z Křenova, vnučkou Matyáše Křena z Křenova, bratra Filipa Křena z Velebudic.[5]

Novým majitelem vesnice se v roce 1605 stal Jan Prog z Velnic.[4] Před rokem 1613[4] získal celý majetek Štěpán Jiří ze Šternberka, který jej připojil ke svému postoloprtskému panství,[7] u kterého Koporeč zůstala až do zrušení patrimoniální správy. Po roce 1850 se Koporeč stala osadou obce Havraň a od roku 1905 je osadou obce Lišnice.[8]

Koporeč stojí v katastrálním území Lišnice na severním okraji Blažimské plošiny, která je součástí geomorfologického podcelku Žatecká pánev v Mostecké pánvi. Nachází se na severně orientovaném svahu v nadmořské výšce 260–290 metrů.[9]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí okolí vsi leží v teplé oblasti T2,[9] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 18–19 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 550–700 milimetrů, počet letních dnů je 50–60, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 100–110 a sněhová pokrývka zde leží 40–50 dnů v roce.[8]

• Zdejší sedlák Václav Gallin v 18. století vyšlechtil druh hrušně, lidově zvanou koprčka. V roce 1936 byl tomuto šlechtiteli odhalen v Koporči pomník.
• Ve vsi se nacházela kaple, která byla kdysi částečně zbořena a přestavěna na garáž. V roce 1999 obec prodala přestavěné torzo kaple i s pozemkem do soukromého vlastnictví.[12]

• 
  Usedlost čp. 12
• 
  Pomník Wenzelu Gallinovi
• 
  Stará osadní cedule
• 
  Vjezd do vesnice od jihu