Konzumace masa v Číně

Čína je největší konzument masa na světě. Občané odhadem snědli v roce 2020 až 40.3 milionů metrických tun vepřového. Vepřové maso je v Číně nejpopulárnější, v konzumaci hovězího a kuřecího masa jsou na druhém místě za USA. V roce 2019 byla na člověka spotřeba 24.4 kg vepřového masa , 14 kg drůbeže, 4.1 kg hovězího masa a 3.2 kg skopového masa.[1] Trh s masem je v Číně odhadován na 86 miliard USD. Tato obsese masem ale není zdravá ani pro lidi, ani pro životní prostředí. Zvyšování chovu hospodářských zvířat vytváří emise které mění klima v každé fázi výroby. Čína je již největším producentem emisí uhlíku na světě a představuje 27 procent celosvětových emisí uhlíku. Její živočišný průmysl je zodpovědný za produkci poloviny vepřového masa, jedné čtvrtiny světové drůbeže a 10 procent hovězího masa na světě. Za prvé, k chovu hospodářských zvířat je zapotřebí obrovské množství půdy, vody a jídla. Skot je sám o sobě zdrojem obrovského množství metanu, skleníkového plynu, který je mnohem účinnější než oxid uhličitý. Chov dobytka obvykle významně přispívá k odlesňování, což je další příčina zvýšení emisí uhlíku. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství emise z živočišného průmyslu představují 14,5 procent celkových emisí uhlíku a je pravděpodobné, že tyto emise v blízké budoucnosti vzrostou, protože se v příštích 30 letech předpokládá téměř dvojnásobná produkce masa.[2] Na severu a západu Číny se nachází mnoho oblastí, které neumožňují pěstování zeleniny, ale nachází se zde farmy, tudíž maso a mléčné výrobky jsou zde nejdůležitější složkou potravy. Při nevyvážené dietě tak může docházet k problémům či nemocím spojených se zažíváním, nedostatek mikroživin a celkově podvýživě.

Náhražky masa

V posledních letech je velký progres v rozvoji náhražek masa. Moderní laboratorně pěstované alternativy se barvou, strukturou a chutí, se mnohem více podobají skutečnému hovězímu masu než ta předchozí. Tato alternativní masa obvykle používají jako svou hlavní složku hrachový protein nebo sójový protein. Hongkongská společnost Right Treat byla první společností, která vyrobila náhražku vepřového masa, když uvedla na trh firmy OmniPork a OmniMince, které k replikaci vepřového masa používají směs hrachu, sóji, hub shiitake a rýže. Speciálně zaměřený na asijský trh byl vyvinut s asijskými kuchaři, aby mohl fungovat jako náhražka vepřového masa v tradičních asijských pokrmech. Čína má také dvě domácí společnosti zabývající se náhradou masa, Zhenmeat a Starfield, které se zaměřují na tradiční čínská jídla, jako jsou knedlíčky a mooncakes.[3] Jíst jen rostlinné náhražky ale nemá jen výhody, jelikož v sobě mají hodně soli, oleje, a chemikálií. Země celkově je i největším konzumentem zeleniny a ovoce na světě, obyvatelé jsou zvyklí na rostlinnou stravu.

Omezení konzumace masa

V roce 2016 vydala čínská vláda China Dietary Guidelines for Chinese Citizens, což jsou výživová doporučení pro obyvatelé Číny. Velmi kontroverzním doporučením je snížení konzumace masa a výrobků z masné produkce o 50 procent.[4] Vláda se snaží zabránit zvyšování konzumace tím, že maso zdražuje, ale jelikož lidé mají více peněz, poptávka masa se zvyšuje. Vegetariánů a veganů je v Číně jen 4-5 procent, ale spoustu obyvatelů již náhražky zkusilo. Spoustu z nich se snaží maso omezovat, málo kdo vynechává maso úplně. Omezení konzumace masa nastala i ve chvíli, kdy vláda vydala zákaz konzumace divokých zvířat, z obav dalších zvířecích nemocí, ať už Covid-19, tak i prasečí chřipky, které jsou nejaktuálnější.[5]

Reference

  1. Agricultural output - Meat consumption - OECD Data. theOECD [online]. [cit. 2021-05-17]. Dostupné online. (anglicky)
  2. UNDARK, Marcello Rossi. China's Love for Meat Is Threatening Its Green Movement. The Atlantic [online]. 2018-07-31 [cit. 2021-05-17]. Dostupné online. (anglicky)
  3. China’s Appetite for Meat is Still Growing. Reuters. 2020-11-16. Dostupné online [cit. 2021-05-17]. (anglicky)
  4. China's government plans to halve meat consumption. EuroMeatNews [online]. 2020-08-12 [cit. 2021-05-17]. Dostupné online. (anglicky)
  5. ZHANG, Megan. The rise of plant-based meat in China. SupChina [online]. 2020-08-18 [cit. 2021-05-17]. Dostupné online. (anglicky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.