Konstanty Ildefons Gałczyński

Narodil se v rodině železničáře, která byla na začátku 1. světové války evakuována do Moskvy. Zde navštěvoval polskou školu. Po návratu do Varšavy v roce 1918 studoval klasickou filologii a anglistiku na Varšavské univerzitě. Publikovat začal v roce 1923. Byl členem básnické skupiny Kvadryga. Psal pro časopisy a rozhlas. V letech 1931-1933 pracoval na polském konzulátu v Berlíně. V letech 1934-1936 žil ve Vilniusu. V roce 1936 se vrátil do Varšavy. V roce 1939 byl povolán do armády a zúčastnil se zářijové obranné války. Období druhé světové války strávil nejprve v ruském a později v německém zajateckém táboře. V letech 1945-1946 žil v Bruselu a Paříži, do Polska se vrátil v roce 1946 a usadil se v Krakově. V roce 1948 se přesunul do Štětína, kde společně s Helenou Kurcyusz a Jerzym Andrzejewským založil kulturní dům. V roce 1949 dostal infarkt a kvůli léčení se přestěhoval do Varšavy. Zemřel v roce 1953 na následky třetího infarktu.

Život Gałczyńského popsal Czesław Miłosz ve své knize Zotročený duch, která se (mimo jiné) zabývá příklonem některých polských spisovatelů ke stalinismu. V knize není Gałczyński označován svým jménem, ale pouze anonymně jako spisovatel Delta.

• 1929 Porfirion Osiełek czyli Klub Świętokradców (Porfirion Oslíček čili klub svatokrádežníků)
• 1930 Koniec świata (Konec světa) - poéma
• 1934 Ludowa zabawa - poéma
• 1946 Teatrzyk Zielona Gęś (Divadélko Zelená husa) - satirické dramatické miniatury
• 1946-1950 Listy z fiołkiem (Dopisy s fialkou) - satirické miniatury otiskované v časopisu Przekrój
• 1948 Zaczarowana dorożka (Začarovaná drožka) - sbírka básní
• 1949 Ślubne obrączki (Snubní prstýnky) - sbírka básní
• 1950 Wielkanoc Jana Sebastiana Bacha
• 1951 Niobe - poéma
• 1952 Wit Stwosz - poéma
  

  Konstanty a jeho manželka, spisovatelka Natalia Gałczyńska (1908–1976)
• 1952 Kronika olsztyńska
• 1954 Babcia i wnuczek, czyli noc cudów - fraška

Řada jeho básní byla zhudebněna, zpívali je například Marek Grechuta, Maryla Rodowicz a další. Grechutovu píseň Ocalić od zapomnienia (Uchránit od zapomnění) přebásnil a zpívá Vladimír Merta[1]. Některá jeho díla z období po druhé světové válce byla napsána ve stylu socialistického realismu.

Překládal do polštiny díla Pabla Nerudy a Williama Shakespeara.