Konská (zámek)
Bývalý konský zámek stojí v Třinci – Konské, v areálu Třineckých železáren, nad potokem Staviska, nedaleko jeho soutoku s Olší. Po necitlivé přestavbě dnes již zámeckou budovu nepřipomíná.
| Konská | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | okolo r. 1652 (barokní) |
| Přestavba | po r. 1790 (klasicistní), po r. 1946 |
| Stavebník | Jan Jiří Sobek z Kornic |
| Další majitelé | Sobkové z Kornic, Skrbenští z Hříště, Gočálkovští z Gočálkovic, Pačinští z Velké Pačiny, Vlčkové z Dobrozemice, Beesové z Chrostiny, Grohmannové z Gronau |
| Současný majitel | Třinecké železárny |
| Poloha | |
| Adresa | Průmyslová 717, Konská, Třinec,  Česko |
| Souřadnice | 49°42′0,98″ s. š., 18°38′22,29″ v. d. |
  Konská (zámek) Konská (zámek), Česko | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
První písemná zmínka o obci Konská pochází z roku 1305, kdy ji vlastnil těšínský kníže a sloužila jeho leníkům. Na konci 15. století se dostala do majetku Václava Sobka z Kornic. V té době zde ještě žádné panské sídlo nestálo. Teprve okolo roku 1652 nechal Jan Jiří Sobek v obci postavit menší barokní zámek, jenž měl Sobkům sloužit jako rodové sídlo. V následujících letech docházelo k rychlému střídání majitelů – postupně jej získávají Skrbenští z Hříště, po roce 1679 Jan Dětřich Gočálkovský z Gočálkovic a v roce 1686 Adam Václav Pačinský z Velké Pačiny, který jej odkázal Jindřichu Vilémovi hraběti Vlčkovi z Dobrozemice. V roce 1790 Konskou od Vlčků odkupuje Jiří Bees z Chrostiny. Jiří Bees využil přítomnosti architekta Josefa Kornhäusela v Těšíně a nechal zámek přestavět v duchu klasicismu. V roce 1894 Konskou od Karla Beese odkoupili Grohmannové z Gronau. V roce 1913 Konskou odkoupil polský těšínský zemský spolek a ten okolo roku 1919 do zámeckých prostor umístil dívčí hospodářskou školu. V roce 1946 byla Konská připojena k Třinci, zámek připadl Třineckým železárnám a prošel radikální přestavbou, po které přišel o památkovou ochranu. Dnes jsou v jeho prostorách šatny a kanceláře Třineckých železáren.
Letohrádek Sanssouci
Spolu s přestavbou konského zámku došlo v jižní části obce k výstavbě zámečku či letohrádku Sanssouci, který Beesové využívali k letním pobytům. Za Grohmannů došlo k začlenění letohrádku do areálu třineckých hutí, v jeho okolí postupně vznikly další objekty hutí, ocelárna, mechanické dílny a sklad. Mezi místními se název Sanssouci nikdy neujal a ti mu, podle nedalekého domu Kaszperů (čp. 46), říkali Kaszperovka. V roce 1953 při přestavbě mechanických dílen došlo k jeho zboření.
Literatura
- J. Tichánek a kolektiv: Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku, Alpress, Frýdek-Místek 2006.