Konrad Wieznicky

Narodil se v Čáslavi. Po studiích se roku 1837 stal nezkoušeným purkmistrem v rodné Čáslavi, odkud byl roku 1846 jako zkoušený purkmistr přeložen do Dvora Králové.[2] Roku 1849 se uvádí jako Konrad Wiežnický, starosta ve městě Dvůr Králové nad Labem.[4][5] Funkci purkmistra Dvora Králové zastával v letech 1846–1849 jako poslední zkoušený purkmistr (před zavedením moderní formy obecní samosprávy).[6] Wieznicky se jako starosta Dvora Králové zasloužil o rozvoj města a roku 1847 o vznik městské opatrovny.[7] V jiném zdroji je zase ve 40. letech (v době pobytu K. H. Borovského v Rusku) uváděn jako prozatímní starosta Německého Brodu.[8]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. V dubnu 1848 se stal jako starosta města i majorem místní Národní gardy.[7] Ve volbách roku 1848 byl zvolen i na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Náchod. Tehdy se uváděl coby starosta.[9] Řadil se k sněmovní pravici.[10]

Spisovatel Josef Jahoda ve svém románu Havlíčkův máj nechal Karla Havlíčka Borovského pronést větu: „Jemnostpaní, pan purkmistr Věžnický, jak se má správně jmenovat, už podle jména je z českého rodu, a snad jeho paní matka neuměla po německu ani zahudrovat. A já, jemnostpaní, bych svou hlavu vsadil, že za pár let Broďáci se budou hanbit, že se za svou mateřskou řeč styděli.“[11]

Roku 1849 bylo mu svěřeno řízení jedné sekce vyvazovací komise (tj. komise pro právní a majetkové vypořádání důsledků zrušení poddanství). Roku 1852 se stal radou zemského soudu a roku 1854 radou vrchního zemského soudu.[2] Studie ve sborníku Stopami dějin Náchodska nevylučuje, že Wieznicky měl podíl na tom, že při ustavení moderního systému státní správy roku 1850 byl Dvůr Králové vybrán za sídlo okresu.[12] V roce 1861 se uvádí, že v Praze zemřel 11. ledna 1861 ve věku 51 let na ochrnutí mozku Konrád Věžnický, rada při c. k. zemském soudu.[3]