Komenského studna (Poděbrady)

Komenského studna je studna vybudovaná v Poděbradech v místě historického železitého pramene, který už roku 1624 zmiňoval Jan Amos Komenský. Nadzemní část studny je novodobá. Studna je od roku 1965 chráněna jako kulturní památka.[1]

Komenského studna (Poděbrady)
Komenského studn
Základní údaje
Rok vzniku1822
Kód památky38266/2-1930 (PkMISSezObrWD)
Umístění
UmístěníZámostí, Poděbrady
StátČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°8′23,74″ s. š., 15°6′46,7″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stavba

„Vyprýštila se u Poděbrad blízko obecné cesty studnička, z níž za celý měsíc voda jako krev tekla, jíž někteří místo černidla užívajíc, tím tu historii pro paměť zapsali.“

J. A. Komenský[2]

Na Zámostí v Poděbradech v minulosti vyvěral silný pramen železité vody. Jan Amos Komenský se o pramenu zmínil ve své roku 1624 vydané knize O těžkých protivenstvích církve české. Objevení pramene načervenalé vody vedlo ke vzniku pověsti o na povrch vyvěrající krvy popravených kutnohorských havířů a k pramenu začaly být konány poutě.[2]

Železitá voda byla považována za léčivou, byla distribuována po okolí a roku 1722 na místě vznikly malé železité lázně, tvořené dřevěnou budovou s jednou vanou. Tu roku 1832 nahradil zděný domek se třemi vanami a místností pro ohřívání vody. Roku 1881 pak byla dokončena větší lázeňská budova se šesti vanami a dalším vybavením, zájem o železité lázně však upadal a později zanikly.[2]

Samotný pramen nechala poděbradská měšťanka Anna Miller roku 1822 opatřit pískovcovou skruží s iniciály A. M. a letopočtem 1624.[3] Roku 1942 byla překryta ozdobnou mříží s nosičem kladky.[4] Studna má hloubku tři až čtyři metry a průměr 150 centimetrů. Skruž má v horní části obrubu a je obložena opracovanými kameny.[5]

Odkazy

Související články

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-10-14]. Identifikátor záznamu 150242 : studna tzv. "Komenského studna". Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbradské „poklady“ 8. díl [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-23.
  3. HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady: Průvodce po přírodních a historických zajímavostech města a okolí, po muzeích a místech, vztahujících se k významným osobnostem. Poděbrady: Polabské muzeum v Poděbradech, 1999. S. 65.
  4. HRABĚTOVÁ, Jana. Památky Nymburska: soupis nemovitých památek na okrese Nymburk. Poděbrady: Polabské muzeum, 1998. S. 85.
  5. HRABĚTOVÁ, Jana. Soupis památek okr. Nymburk, 1. díl, část. 2 (Mcely - Žitovlice). Poděbrady: Polabské muzeum v Poděbradech, 1976. S. 47.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.