Kombinatorická teorie her
Kombinatorická teorie her je matematická disciplína, která studuje určité přesně definované hry z kombinatorického hlediska, tj. zvažováním vlastností množin stavů, v rámci kterých se mezi takovými hrami přechází. Mezi další vlastnosti studovaných her patří úplná informace o pravidlech a stavu, či existence právě dvou soupeřících hráčů, kteří se střídají ve svých tazích.
Nejčastěji se pracuje s hrami matematickými jako je třeba Hackenbush či Nim. Známější hry, jako jsou Piškvorky, jsou pro analýzu příliš složité, ačkoliv bylo v nedávné době dosaženo úspěchů při rozebírání koncových pozic v Go.[1]
Reference
- Elwyn Berlekamp, David Wolfe: Mathematical Go: Chilling Gets the Last Point
Literatura
- John Horton Conway: On Numbers and Games (1976)
- E. Berlekamp, J. H. Conway, R. Guy: Winning Ways for your Mathematical Plays (1982)
Související články
- Nadreálná čísla
- Hackenbush
- John Horton Conway
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kombinatorická teorie her na Wikimedia Commons
Portály: Matematika
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.