Komberk

Na místě hradu v pravěku existovala sídliště eneolitických kultur (např. chamské kultury).[2]

Prvním známým držitelem hradu byl roku 1313 Ojíř z Komberka,[3] příslušník rodu Švihovských z Rýzmberka.[4] Ten jej spolu s dalším majetkem okolo roku 1340 prodal tepelskému klášteru.[3] Proti prodeji vystoupila Žofie, vdova po Ojířovi, a roku 1350 dosáhla zrušení smlouvy. Později hrad získal Ctibor ze Švamberka, který jej roku 1368 vyměnil s kladrubským klášterem za jiný majetek.[4]

Přitesaná skála v místě zaniklého paláce

V roce 1420 byl hrad dobyt husitským vojskem. Klášter později využil panství hradu k úhradě pohledávek Viléma z Nečtin a na Žluticích a ten jej před rokem 1447 prodal Burianovi I. z Gutštejna.[4] Páni z Gutštejna na hradě obvykle nesídlili, ale udržovali jej a měli na něm vojenskou posádku. V roce 1478 Komberk nejspíše dobylo vojsko Jana Planknara z Kynšperka.[3] Podle Tomáše Durdíka byl poté hrad opuštěn,[3] ale Miloslav Bělohlávek uvádí, že na Komberku sídlil Jan z Gutštejna, který ho v roce 1509 nebo krátce předtím Komberk prodal Albrechtovi z Kolovrat. Po něm zdědili majetek bratři Jan a Bernart z Valdštejna, kteří Komberk a Dolní Bělou prodali Václavovi z Roupova. Potom byl hrad pravděpodobně ponechán svému osudu a roku 1558 se připomíná jako pustý.[4]

Hradní jádro mělo přibližně oválný půdorys. V jeho severní části stála budova, jejíž přízemí bylo částečně zasekané do skály. Na protilehlé straně se nachází okrouhlá prohlubeň, která je zbytkem zemnice. Opevnění jádra tvořila palisáda.[2] Na jižní straně opevnění zesiloval půlkruhový parkán a další parkán se nacházel níže ve svahu. Na východní straně k jádru přiléhalo mnohem rozsáhlejší předhradí opevněné částečně dochovaným příkopem a valem. Terénní stupeň mezi předhradím a jádrem může být zbytkem zavezeného příkopu.[3]

Hrad je přístupný po zeleně značené turistické trase z Dolní Vlkýše k baroknímu zemědělskému dvoru Komberk.