Kolíkovník

Kolíkovník (Avicennia) je rod slanomilných rostlin čeledi paznehtníkovité.

Kolíkovník
kolíkovník černý (Avicennia germinans)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleďpaznehtníkovité (Acanthaceae)
Rodkolíkovník (Avicennia)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rod zahrnuje mangrovové stromy vyskytující se v pobřežní zóně estuárů s charakteristickými chůdovitými kořeny a pneumatoforami.

Je znám pod názvem api api, to v malajštině znamená „ohně“, což odkazuje na skutečnost, že se na kolíkovnících často shromažďují světluškovití brouci.[1] Odborný rodový název Avicennia nese rod na počest perského lékaře Avicenny (980–1037).[2]

Rozšíření

Rod Avicennia je pantropický s přesahy do mírného pásma. Druhy rodu Avicennia se vyskytují jižně od obratníku Raka. V Česku se tento rod nevyskytuje.

Taxonomie

Taxonomické zařazení rodu Avicennia je diskutabilní. V některých klasifikacích byl řazen do čeledi Verbenaceae, ale později byl řazen některými botaniky do monogenerické čeledi kolíkovníkovité (Avicenniaceae). V současnosti je na základě fylogenetických studií řazen v systému Angiosperm Phylogeny Group do čeledi paznehtníkovité (Acanthaceae).

Určení druhu je obtížné s ohledem na velkou proměnlivost druhu Avicennia marina. Uznáváno je 8 až 10 druhů, přičemž druh Avicennia marina je dále dělen do mnoha poddruhů.

Popis

Zástupci rodu patří k nejtolerantnějším mangrovům vůči soli, a jsou často prvními kolonizátory nově uložených sedimentů. Míza je slaná a přebytečná sůl je vylučována listy. Bohatě se větvící kořenový systém poskytuje rostlinám stabilitu v pohyblivých substrátech.

Nad povrch substrátu vystupují pneumatofory sloužící k výměně plynů, neboť v bahnitém substrátu je jen velmi málo kyslíku. Květy jsou aromatické, bohaté na nektar a opiluje je hmyz. Embrya jsou kryptoviviparní, což znamená, že jejich vývoj začíná před tím, než je semeno odděleno od mateřské rostliny, ale klíček se nedostane z tobolky.[3]

Druhy
  • Avicennia alba Blume
  • Avicennia balanophora Stapf & Moldenke
  • Avicennia bicolor Standl.
  • Avicennia germinans (L.) L. – kolíkovník černý
  • Avicennia integra N.C. Duke
  • Avicennia marina (Forssk.) Vierh.
  • Avicennia officinalis L.
  • Avicennia schaueriana Stapf & Leechm. ex Moldenke
  • Avicennia tonduzii Moldenke

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Avicennia na anglické Wikipedii.

  1. Api-api Putih (Avicennia alba) The Tide Chaser. Retrieved 2012-02-08.
  2. QUATTROCCHI, Umberto. CRC World Dictionary of Plant Names. [s.l.]: CRC Press, 2000. Dostupné online. ISBN 978-0-8493-2675-2. S. 242. (anglicky)
  3. Api Api Mangrove and wetland wildlife at Sungei Buloh Nature Park. Retrieved 2012-02-08.

Literatura
  • Boland, D. J. Forest Trees of Australia (Fourth edition revised and enlarged). [s.l.]: CSIRO Publishing, Collingwood, Victoria, Australia, 1984. ISBN 0-643-05423-5. (anglicky).
  • Duke, N.C. A Systematic Revision of the Mangrove Genus Avicennia (Avicenniaceae) in Australasia. Australian Systematic Botany. 1991, s. 299–324. DOI 10.1071/SB9910299. (anglicky)
  • Schwarzbach, Andrea E. and McDade, Lucinda A. 2002. Phylogenetic Relationships of the Mangrove Family Avicenniaceae Based on Chloroplast and Nuclear Ribosomal DNA Sequences. Systematic Botany 27: 84-98 (abstract here).

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.