Vodní nádrž Kořensko

Vodní dílo Kořensko bylo budováno na řece Vltavě od 80. let 20. století, vlastní betonová část v letech 1986–1991 souběžně s vodním dílem Hněvkovice, se kterým tvoří soustavu vodních děl určených k potřebám jaderné elektrárny Temelín. Hráz přehrady se nachází zhruba dva kilometry pod ústím Lužnice do Vltavy v oblasti vzdutí vodní nádrže Orlík (říční kilometr 200,405). Projektovým smyslem díla měla být ochrana před odpadními vodami z jaderné elektrárny Temelín a nadměrným oteplováním říční vody (homogenizace odpadních vod) a zajištění stálé úrovně hladiny v oblasti Týna nad Vltavou. Vodní dílo dostalo název po osadě Kořensko, která zanikla v souvislosti s výstavbou vodní nádrže Orlík.[1]

Vodní nádrž Kořensko
Hráz jezu Kořensko
Poloha
SvětadílEvropa
StátČesko Česko
KrajJihočeský
OkresyČeské Budějovice
Vodní nádrž
Kořensko
Zeměpisné souřadnice49°14′27″ s. š., 14°22′45″ v. d.
Ostatní
Typpřehrada
Nadm. výška353 m n. m.
Přítok vodyVltava, Lužnice
Odtok vodyVltava
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jez

Jezové betonové těleso tvoří tzv. „ponořený stupeň“, což znamená, že voda je zadržována pouze v době, kdy hladina vody v Orlické nádrži nedosahuje svého maxima (354 m n. m.). V době, kdy je kóta hladiny v Orlíku vyšší než 353,05 m n. m. (maximální provozní hladina VD Kořensko), je těleso zatopeno vzdutou vodou Orlické nádrže. Stavba jezu je členěna na čtyři pole o délce 4× 20 m. Hradící konstrukce je tvořena dutou ocelovou klapkou o hradící výšce 4,8 m. Spodní stavba odtoku je betonová, se zaobleným prahem nade dnem.

Malá vodní elektrárna

Při levém břehu je mezi jezem a plavební komorou malá vodní elektrárna s dvěma přímoproudými kolenovými Kaplanovými turbínami o průměru 3 000 mm, které mají při hltnosti 2× 35 m3·s−1 a spádu 6,2–2,0 m maximální výkon 2× 1,9 MW. V roce 2020 tato elektrárna vyrobila 2 101 MWh elektrické energie.[2]

Plavební komora

Plavební komora o půdorysných rozměrech 45,0 × 6,0 m je určena pro lodě do nosnosti 300 t. Byla vybavena dodatečně a v provozu je od roku 2000.

Reference
  1. SUDOVÁ, Martina. Vltavotýnsko : krajem dvou řek. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2010. 312, xvi s. barev. obr. příl. s. ISBN 978-80-86829-54-8, ISBN 80-86829-54-5. S. 189–191.
  2. Z vypouštěné vody elektřina pro malé město. Temelínky. Roč. 2021, čís. 1, s. 6.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.