Kořenohlavci

Kořenohlavci (Rhizocephala) jsou parazitická skupina z třídy Maxillopoda. Jedná se o mořské či sladkovodní organismy, které parazitují především na krabech (Brachyura), ale mohou napadat i jiné zástupce korýšů i hmyzu. Díky parazitickému způsobu života mají výrazně redukovanou strukturu těla. Tělo dospělé samičky je tvořeno nečlánkovanou vláknitou strukturou prorůstající tělo hostitele.[1] Odtud také pochází odborný název skupiny Rhizocephala – z řeckého slova kořen (ῥίζα, rhiza) a hlava (κεφαλή, kephalē).[2] Příslušnost ke korýšům je zřejmá především z morfologie larválního naupliového stádia a samozřejmě z genetické informace.[3]

Kořenohlavci
Kořenohlavec krabí (Sacculina carcini)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
(nekategorizováno)Pancrustacea
TřídaMaxillopoda
Infratřídasvijonožci (Cirripedia)
Nadřádkořenohlavci (Rhizocephala)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
kořenohlavec (Sacculina sp.) s viditelnou internou (vláknitá struktura) a externou (vak na zadečku kraba)

Obecně známý je rod Sacculina. Od jeho názvu je odvozen termín sakulinizace – tj. proces, při kterém dochází k výraznému zjednodušování tělní stavby organismu většinou kvůli parazitickému způsobu života.[4] Příkladem dalších skupin, u kterých k sakulinizaci došlo, můžou být řasníci (Strepsiptera)[5] nebo rybomorky (Myxozoa).[6]

Životní cyklus

Samci a samice mají odlišný životní cyklus.

Samičí vajíčko je malé. Po vylíhnutí larva volně plave a vyhledává hostitele, na kterého usedne. Vytvoří fázi zvanou kentrogon, což je malý přisedlý chitinózní váček. Pomocí ústního ústrojí po několika dnech vstříkne dovnitř těla hostitele své tkáně a ty se uvnitř formují do stádia zvaného interna – vláknitou, houbovitou strukturu, která prorůstá tělem hostitele a získává od něj živiny. Po čase interna vytvoří tzv. externu – váček, který postupně tlačí na tělní stěnu hostitele, až ji naruší a vyhřezne ven. Hostitel o ni pečuje jako o vlastní vajíčka. Zároveň je vykastrován a nesvléká se, dokud externa neodpadne.[7]

Samčí vajíčka jsou větší. Larva vyhledává korýše nakaženého samičkou, která již vytvořila externu. Larva na ni usedne a také se změní v kentrogon, který se následně injikuje do samičky. Zde vytvoří spermie a oplodní vajíčka, ze kterých vzejde další generace.[3]

Sakulinizace

Od latinského názvu Sacculina byl odvozen

Systém

Celý nadřád kořenohlavců (Rhizocephala) řadíme do infratřídy svijonožci (Cirripedia), kam patří společně s vilejši (Thoracica) – ti jsou považováni za sesterskou linii.[8] Celkem obsahují více než 250 popsaných druhů. [9] Samotný rod Sacullina má přes 100 popsaných druhů.

Hospodářský význam

Kořenohlavci, kteří parazitují na hospodářsky významných krabech, mohou být potenciální hospodářští škůdci. Bylo to prokázáno například u druhu Sacculina beauforti na krabech rodu Scylla v Malajsii. Kastrací parazitovaných jedinců dochází ke snižování schopnosti reprodukce populace, což vede k nižším hustotám výskytu. To může negativně ovlivnit místní rybářský průmysl.[10]

Naupliová larva kořenohlavce krabího (Sacculina carcini)

Odkazy

Reference
  1. WALKER, G. Introduction to the Rhizocephala (Crustacea: Cirripedia). Journal of Morphology. 2001-07, roč. 249, čís. 1, s. 1–8. PMID: 11410936. Dostupné online [cit. 2019-12-02]. ISSN 0362-2525. DOI 10.1002/jmor.1038. PMID 11410936.
  2. Rhizocephala - definition, etymology and usage, examples and related words. www.finedictionary.com [online]. [cit. 2019-12-02]. Dostupné online.
  3. Strašný korýš. vesmir.cz [online]. [cit. 2019-12-02]. Dostupné online.
  4. FLEGR, JAROSLAV, 1958-. Evoluční biologie. 2., opr. a rozš. vyd. vyd. Praha: Academia 569 s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-1767-3, ISBN 80-200-1767-4. OCLC 505914273
  5. Encyclopedia of insects. Amsterdam: Academic Press xxviii, 1266 pages s. Dostupné online. ISBN 0-12-586990-8, ISBN 978-0-12-586990-4. OCLC 50495116
  6. NESNIDAL, Maximilian P.; HELMKAMPF, Martin; BRUCHHAUS, Iris. Agent of Whirling Disease Meets Orphan Worm: Phylogenomic Analyses Firmly Place Myxozoa in Cnidaria. PLoS ONE. 2013-01-30, roč. 8, čís. 1, s. e54576. Dostupné online [cit. 2019-12-02]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0054576. PMID 23382916. (anglicky)
  7. CRUSTACEAN SOCIETY. SUMMER MEETING (2000 : PUERTO VALLARTA, MEXICO). Modern approaches to the study of Crustacea. New York: Kluwer Academic/Plenum Publishers xix, 355 pages s. Dostupné online. ISBN 0-306-47366-6, ISBN 978-0-306-47366-1. OCLC 50203871
  8. MARTIN, JOEL W. CRANDALL, KEITH A. FELDER, DARRYL L. Decapod crustacean phylogenetics. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-0-429-14538-4, ISBN 0-429-14538-1. OCLC 1082197314
  9. KENSLEY, Brian Frederick.; SCHOTTE, Marilyn. Guide to the marine isopod crustaceans of the Caribbean / Brian Kensley and Marilyn Schotte.. Washington, D.C. :: Smithsonian Institution Press, Dostupné online. ISBN 0-87474-724-4.
  10. WAIHO, Khor; FAZHAN, Hanafiah; GLENNER, Henrik. Infestation of parasitic rhizocephalan barnacles Sacculina beauforti (Cirripedia, Rhizocephala) in edible mud crab, Scylla olivacea. PeerJ. 2017-06-30, roč. 5, s. e3419. Dostupné online [cit. 2019-12-02]. ISSN 2167-8359. DOI 10.7717/peerj.3419.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.