Kněžice (zámek, okres Jihlava)

Zámku předcházela tvrz,[2] vystavěná Hrutovici v polovině 14. století. Její další osud je neznámý, pravděpodobně na konci 15. století zanikla. Pravděpodobně již krátce po zániku tvrze, nejpozději však v 80. letech 16. století zde nechali Brtničtí z Valdštejna vystavět lovecký zámeček obdélníkového tvaru se vstupní věží. Valdštejnům patřil zámeček až do Bílé hory. V roce 1623 se dostal zámek jako konfiskát po Zdenku Brtnickém z Valdštejna do rukou Rambalda XII. z Collalto e San Salvatore. V té době byl součástí brtnického panství a Rambaldo XII. za něj zaplatil 110 000 tolarů. Za Antonia Rambalda prošel úpravami, v 18. století barokní přestavbou, při které byly přistavěny obě boční věže. Na začátku 19. století byl klasicistně přestavěn. Drobné úpravy prováděl také Emanuela Collalta.

Kníže Emanuel Collalto se totiž v rozlehlém a starobylém zámku v Brtnici zdržoval jen v době honitby, zámek mu neposkytoval pohodlí, na které byl zvyklý a již před první světovou válkou v zámku ubytoval rodinu Maxe Kielmansegga, manžela Emanuelovy neteře, který pro Emanuela vykonával správu statků. Zámky v Rudolci a Černé kníže navštěvoval sporadicky. Oblíbil si mnohem pohodlnější zámek v Kněžicích, který využíval k letním pobytům již Emanuelův strýc Alfons. Patrový zámeček byl tehdy vkomponovaný do dnes již z větší části neexistujících budov hospodářského dvora, které spolu s ním vytvářely čestný dvůr. Na severní straně se nacházel. Tehdy disponoval zámeček 23 místnostmi, které si Emanuel nechal renovovat a upravit. Nabízel pak pokoje pro hosty, salón, kulečníkový sál, lovecký sál a samotné knížecí apartmá. Navíc blízkost lesů umožňovala věnovat se lovu.[3]

Majetek knížete Emanuela Collalto byl v novém Československu už v roce 1921 zařazen do první záborové etapy pozemkové reformy. Ještě před jejím ukončením hrabě Emanuel 11. prosince 1924 ve Vídni zemřel. V roce 1924 došlo také ke zrušení fideikomisu a po složitém dědickém řízení mohl 28. července 1928 značně okleštěný majetek převzít Manfred Eduard Collalto. Ten se zabydlel se na zámku v Uherčicích a zrovna tak upravil pro trvalý pobyt i zámek v Kněžicích, kam se po roce 1927 uchýlil hrabě Eduard Mensdorff-Pouilly, manžel sestry Manfredova syna Oktaviana Collalta, se svou ženou Gisedlou, dcerou knížete Manfreda Collalto.[3]

V roce 1945 byl Collaltům veškerý majetek zkonfiskován a na kněžickém hospodářském dvoře zřízen Státní statek.

Severní fasáda zámku (směřující původně do zámeckého parku)

Vyhláška Okresního Národního výboru v Jihlavě. Ve smyslu ustanovení par. 1. odst. la, b o dekretu presidenta republiky ze dne 21 června 1945 o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, konfiskuje se s okamžitou platností a bez náhrady platnosti a bez náhrady pro účely pozemkové reformy zemědělský majetek, jenž je ve vlastnictví těchto osob německé národnosti a nepřátel českého národa:...6. Oktavian Fürst von Collalto und San Salavatore v Brtnici, Kněžicích a Komárovicích...Upozorňuji zejména orgány státní a veřejné správy na tuto vyhlášku, aby tyto mohly včas uplatniti své případné požadavky s hlediska veřejného zájmu. Přihlášky o příděl půdy se podávají u místních Národních výborů, v jejichž obvodu jest zkonfiskovaný zemědělský majetek, které určí lhůtu k jejich podání. - Vedoucí ONV dr. Vacek

—Kladivo a srp: časopis komunistické strany Československa na Jihlavsku, 22.07.1945[4]

V roce 1958 vichřice těžce poškodila zbytky zámeckého parku, v němž navíc vyrostl kulturní dům (1974-1980)[5]. V 60. letech byla zbořena většina dvora, zbylé budovy byly použity na garáže autobusů[5]. Po roce 1960 byl zámek upraven na kanceláře Zemědělského družstva, které jej dostalo do majetku. V roce 1972 bylo do zámku zavedeno ústřední topení. V roce 2000 jej zakoupila obec, která konečně zastavila chátrání zámku, který následně do října 2003 procházel kompletní rekonstrukcí. Dnes je zde sídlo obecního úřadu, restaurace a také muzeum se stálou expozicí: Živá a neživá příroda okolí Kněžic.

Zámek dnes tvoří bloková patrová budova obdélného půdorysu se vstupní věží mimo osu vstupního průčelí a se dvěma rizality při jeho koncích. Střecha je valbová, na věži pak stanová.Budova je patrová, věž pak má další půlpatro, na němž byly umístěny hodiny (dnes chybí)[5]. Zámek původně obklopovaly budovy hospodářského dvora, z nichž jižní část byla zbořena. Večeřův Domopis v roce 1937 zdokumentoval starou lípu před zámkem[6]. Z bývalého parku severně za hlavní budovou zámku se nedochovalo nic.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Kněžice na Wikimedia Commons
• Zámek na hrady.cz
• Zámek na zjihlavy.cz
• Zámek na dedictvivysociny.cz