Kluk (Šumavské podhůří)

Na Kluku byly nalezeny úlomky laténské keramiky, což vedlo k domněnce, že vrcholová skála Kluku mohla sloužit jako strážní bod keltského oppida Třísov ležícího 4,4 km jihovýchodně od Kluku. I samotný název hory by mohl pocházet z keltského slova kluka, které znamená velká skála.[4] Jméno však může být staročeského původu – ve významu holého místa zbaveného lesního porostu, vyklučeného.[5] První písemná zmínka o vrchu Kluk pochází z roku 1375. V němčině byl vrch nazýván Bubenstein, tedy klukův kámen či kamenný kluk.[4] Kluk je nazýván též jako K2 Blanského lesa, i když nejde o druhou nejvyšší, spíše o druhou nejvýznamnější horu.

Vrchol

Na vrchol vede červená hřebenová stezka z Českých Chalup (10 km). Na rozcestí těsně pod vrcholem pak vede zelená turistická značka ze Slavče (1,5 km) a ze Mříče (2,5 km).

Přes vrchol Kluku vedou rovněž trasy dvou běžeckých závodů. Od roku 2000 se každoročně 30. prosince koná závod KleKluLi (z Českého Krumlova přes Kleť a Kluk do Litvínovic). Trasa dlouhá dvacet sedm a půl kilometru vede většinou přírodními, ale také silničními úseky přes nejvyšší vrchol Blanského lesa, Kleť, dále po zelené turistické značce do Holubova, odtud přes horu Kluk, obce Slavče, Hradce, rozcestí u Lipí, rozcestí u Kaliště až do Litvínovic. Organizátorem a zakladatelem závodu je Roman Medek z Litvínovic.[7] Druhým závodem je od roku 2013 Silvestrovský běh na Kluka a zpět, trasa začíná ve Slavči a je dlouhá 3,6 kilometru, organizátorem je Fitness 14 z Českých Budějovic.[8]

Rozhled z vrcholu Kluku oceňoval ve svém díle Země zamyšlená básník a spisovatel Ladislav Stehlík: „...kdo zteče skalnatý vrchol, je odměněn širokým rozhledem na netolickou stranu i do budějovických luk, a věřte, že je to krása, která věru stojí za podívanou.“[9] Směrem k jihu a západu se mezi stromy otevírá výhled na protilehlý hřeben Blanského lesa s Kletí a Bulovým, za nímž vyčnívají vzdálenější šumavské vrcholy Knížecí stolec, Chlum, Boubín, Bobík či Libín.