Klement August Wittelsbach

Klement August Ferdinand Maria Hyacint Wittelsbach OT (17. srpna 1700 Brusel6. února 1761 Ehrenbreitstein, Koblenz) – bavorský vévoda, kolínský kurfiřt, italský arcikancléř, kolínský arcibiskup v letech 1723-1761, biskup v Regensburgu, Münsteru, Paderbornu, Hildesheimu a Osnabrücku.

Clemens August von Bayern
Narození17. srpna 1700
Brusel
Úmrtí6. února 1761 (ve věku 60 let)
Zámek Filipsburg
Místo pohřbeníKatedrála svatého Petra
Povoláníkníže a katolický kněz
Nábož. vyznáníkatolická církev
RodičeMaxmilián II. Emanuel a Tereza Kunhuta Sobieská
RodWittelsbachové
PříbuzníMaria Anna Caroline of Bavaria‎, Josef Ferdinand Bavorský, Johann Theodor von Bayern, Karel VII. Bavorský, Emmanuel-François-Joseph de Bavière, Philipp Moritz von Bayern a Ferdinand Maria Inocenc Bavorský (sourozenci)
Funkcekníže-biskup (Řezenské knížecí biskupství; 1716–1719)
řezenský biskup (od 1716)
kníže-biskup (Münsterské biskupství; 1719–1761)
kníže-biskup (Paderbornské biskupství; 1719–1761)
münsterský biskup (od 1719)
 více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Pocházel z rodiny Wittelsbachů. Byl synem bavorského kurfiřta vévody Maxmiliána II. Emanuela a Terezie Kunegundy rozené Sobieské. Jeho prarodiči byli: bavorský kurfiřt Ferdinand Maria Wittelsbach a Henrietta Adelaida Savojská a polský král Jan III. Sobieski a Marie Casimire d'Arquien.

Od útlého věku byl předurčen k duchovní kariéře. Studoval v Římě. V roce 1715 se stal koadjutorem biskupa v Řezně a v následujícím roce ordinářem této diecéze. V roce 1719 obdržel biskupství v Paderbornu a Münsteru. V listopadu 1723 dosáhl jedné z nejprestižnějších církevních hodností v Říši, titulu kolínského arcibiskupa. Tím se zařadil do skupiny kurfiřtů, kteří ovlivňovali obsazení císařského trůnu. Nebyl zcela spokojen se stavem svých církevních beneficií, a proto požádal o další dvě biskupství: v Hildesheimu (1724) a v Osnabrücku (1728). V roce 1732 se neúspěšně ucházel o nejčestnější titul mohučského arcibiskupa. Od Františka Ludvíka Pfalz-Neuburského se mu však podařilo zdědit pouze titul velmistra Řádu německých rytířů, který získal jako odškodnění díky ochraně císaře Karla VI.

Během války o polské dědictví se postavil na stranu Francie a umožnil průchod jejích vojsk přes své území. Během války o rakouské dědictví podporoval svého bratra v jeho snaze získat císařskou korunu a pendloval mezi evropskými dvory, aby Wittelsbachům pomohl získat tuto důstojnost. Když dosáhl úspěchu, korunoval Karla VII. ve Frankfurtu nad Mohanem.

Klement August Wittelsbach pobýval převážně v Bonnu, kde měl rozsáhlý dvůr. Obklopil se nádherou a založil několik velkolepých sídel a paláců. Rozhazoval velké sumy peněz na vydržování svých milenek, lov, nákupy složitých kostýmů. Měl zálibu v pořádání velkolepých barokních církevních obřadů, které věřící ohromovaly svou nádherou.

Zemřel náhle 6. února 1761 na zámku Ehrenbreitstein v Koblenci. Byl pohřben v kolínské katedrále.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Klemens August Wittelsbach na polské Wikipedii.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.