Kleió
Kleió (latinsky Clio, řecky Κλειώ, tj. Oslavující) je v řecké mytologii dcerou nejvyššího boha Dia a bohyně paměti Mnémosyné. Je Múzou dějepisectví.
Kleió | |
---|---|
Pierre Mignard: Kleió, 1689 | |
Partner(ka) | Apollón |
Děti | Hyakinthos Hymén |
Rodiče | Zeus a Mnémosyné |
Příbuzní | Melpomené, Úrania, Euterpé, Terpsichoré, Erató, Polyhymnia, Thálie, Kalliopé a Manes (sourozenci) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Je jich devět, takto k nim přináleží jednotlivá umění:
jméno | umění | atributy |
---|---|---|
Kalliopé | epické básnictví | mívala voskové tabulky a rydlo |
Euterpé | hudba | zobrazována jako dívka s flétnou |
Erató | milostná poezie | zobrazována s lyrou v levé ruce a s Erótem |
Thália | veselé básnictví a komedie | mívala divadelní škrabošku a pastýřskou hůl |
Melpomené | tragédie | mívala tragickou masku a hlavu zdobenou břečťanem |
Terpsichoré | tanec | mívala lyru |
Kleió | dějepisectví | mívala svitek rukopisu |
Úrania | astronomie | mívala globus |
Polyhymnia | hymnický a sborový zpěv | neměla žádné symboly, bývala zobrazována zahalená a zamyšlená |
V nejstarších textech jsou uváděny ještě tři zcela odlišné Múzy jménem Meleté - „Pečlivost“, Mnémé - „Paměť“ a Aoidé - „Zpěv“.
Všechny jsou krásné jako bohyně, ušlechtilé, vystupují většinou ve sboru. Žijí s bohy na Olympu, milují tanec a zpěv, který obveseluje bohy i Múzy samotné. Z bohů nejbližší jim je Apollón, ale ochraňovali je všichni, s výjimkou boha války Area, ten se k nim chová velice nerudně.
Pro nás je překvapivé, že oborem této Múzy je dějepisectví, chápané nyní jako věda. Staří Řekové však zastávali názor, že i historické dílo může mít literární hodnotu, být napsáno čtivě, hezky, uměleckou formou. Nevylučovali ani básnické zpracování.
Kleió bývá zobrazována jako sedící dívka se svitkem papyru v rukou. Některé verze uvádějí, že jejím synem je Hyakinthos, oblíbenec boha Apollóna.
Odraz v umění
- Jedna z nejlepších jejích soch, pravděpodobně římská kopie helenistického originálu (ze 3. stol. př. n. l.) je ve Vatikánském muzeu.
- Hérodotos z Halikarnéssu na její počest pojmenoval první knihu svých Dějin, pojednávající o vzestupu a pádu lýdského krále Kroisa a následném zrodu Perské říše.
Literatura
- Kolektiv autorů: Slovník antické kultury, Svoboda, Praha 1974
- Vojtěch Zamarovský: Bohové a hrdinové antických bájí, Brána, Praha 2013, ISBN 80-7243-266-4
- Robert Graves: Řecké mýty, Levné knihy KMa, Praha 2004, ISBN 80-7309-153-4
- Guus Houtzager: Encyklopedie řecké mytologie, Rebo, Čestlice 2003, ISBN 80-7234-287-8
- Gerhard Löwe, Heinrich Alexander Stoll: ABC antiky, Ivo Železný, Praha 2005, ISBN 80-237-3938-7