Klasická japonština
Klasická japonština (japonsky: 中古日本語, čúko nihongo; anglicky: Late Old Japanese) byl jazyk, kterým se mluvilo a psalo v Japonsku během období Heian (794–1185). Spolu s doposud používanými čínskými znaky se k zápisu japonštiny začaly používat dvě nové slabičné abecedy: hiragana a katakana. To vedlo k rozkvětu literatury a vzniku takových děl, jako byly Gendži Monogatari, Taketori Monogatari a Ise Monogatari.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.