Klášter řádu svaté Voršily (Kutná Hora)

Klášter řádu svaté Voršily též Klášter voršilek v Kutné Hoře či Kutnohorský dům sester voršilek se nachází v ulici Jiřího z Poděbrad ve městě Kutná Hora. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Byl založen roku 1712 z pražského novoměstského konventu u sv. Voršily z iniciativy sester Trauttmansdorfových, v letech 1735–1743 byla vystavěna tři křídla budovy, k nim byl v letech 1897–1901 přistavěn klášterní kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova.[2] Dívčí škola a penzionát, původně německojazyčné, byly jako první v celé zemi roku 1807 počeštěny. Roku 1949 byla činnost násilně ukončena a roku 1950 sestry odvezeny do internačního tábora v Broumově. Do restitucemi vráceného kláštera se voršilky vrátily v roce 1994. Na dlouhou tradici zdejšího školství navazuje osmileté Církevní gymnázium, které započalo svou činnost v září 1993.

Klášter řádu svaté Voršily
Novobarokní (1898–1901) kostel Kláštera řádu sv. Voršily v Kutné Hoře
Lokalita
StátČesko Česko
MístoKutná Hora-Vnitřní Město
UliceJiřího z Poděbrad
Souřadnice49°57′5,4″ s. š., 15°16′5,52″ v. d.
Odkazy
Kód památky24045/2-1043 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kostel uvnitř

Historie

Sestry Eleonora a Maxmiliána, hraběnky z Trauttmannsdorf-Weisbergu se po pobytu v novoměstském klášteře voršilek v Praze a po cestování a průzkumu situace z let 1708–1709 rozhodly zvolit pro svůj klášter Kutnou Horu. První řeholnice v čele s matkou představenou Annou Aloisií Klusákovou z Kostelce (1672–1754) přišly do provizorní stavby v Libušině ulici 24. května 1712, od června 1712 začaly vyučovat první žákyně. Stavbu konventu vedl kutnohorský stavitel podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera v letech 1735–1743.[2] Z původního záměru na pětikřídlou budovu s nárožním centrálním kostelem byla dokončena jen tři křídla konventu. Sochařskou výzdobu sestávající ze soch andělů a plastického erbu Trauttmannsdorfů nad hlavním vchodem tesal kutnohorský sochař Jan Brázda v letech 1738–1739.[3]

V létě roku 1742 budova posloužila jako lazaret pro téměř tři stovky raněných pruských vojáků, kteří 17. května 1742 porazili rakouské císařské vojsko v bitvě u Chotusic.[4] 16. září 1743 se začalo vyučovat v nové budově a klášter se díky schopnostem i financování sester Trauttmansdorfových a politickému věhlasu jejich otce Jana Bedřicha (nejvyššího zemského komorníka Království českého) brzy zařadil k nejvýznamnějším v habsburské monarchii. Proto jej 21. srpna 1750 navštívila císařovna Marie Terezie.

Konvent se zabýval výchovou a vzděláváním dívek. Jeho součástí byla škola, penzionát, kaple a zahrada. Roku 1807 byla zásluhou katechety a vlasteneckého kněze Josefa Herzana zřízena žákovská knihovna. Německé dívky se zde učily češtině, což při své návštěvě ocenila spisovatelka Gabriela Preissová. V letech 1897–1901 architekt Friedrich Ohmann navrhl novobarokní nárožní centrální stavbu kostela Nejsvětějšího srdce Ježíšova, která byla inspirována dílem K. I. Dientzenhofera.[2] Patří k jeho nejvýznamnějším neobarokním stavbám.

Od školního roku 1948–1949 byla škola násilně zrušena a 28. září 1950 ve 4 hodiny ráno státní bezpečnost řeholní sestry nahnala do autobusu a odvezla k internaci a nuceným pracím do kláštera v Broumově. Vzápětí bylo vystěhováváno nebo rovnou ničeno vnitřní zařízení i archiv. Budovu ve správě ministerstva vnitra od roku 1964 využíval okresní archiv. V letech 1983–1985 byly budovy nákladně opraveny a na někdejším klášterním dvoře zřízen Sad přátelství a parkoviště.

V letech 1985–1990 byla v přízemí konventu zřízena muzejní expozice mobiliárních fondů Středočeské pobočky Národního památkového ústavu.

Program záchrany architektonického dědictví

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995–2014 na opravu památky čerpáno 2 300 000 Kč.[5]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok 2012 2013 2014
částka 600 800 900

Současnost

Roku 1991 byly budovy v restituci vráceny voršilkám, které se do Kutné Hory vrátily na dvacet let (1994–2013). V podstatné části kláštera je osmileté Církevní gymnázium, zřizované zpočátku sestrami voršilkami a po jejich odchodu Biskupstvím královéhradeckým. Osmileté církevní gymnázium zde v současnosti provozuje Biskupství královéhradecké. V kostele se pořádají dětské mše a také měsíční bohoslužby pro starší studenty zdejšího gymnázia včetně té poslední po maturitách, spojené se slavnostním zakončením osmiletého studia.

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-09-17]. Identifikátor záznamu 135084 : Klášter voršilek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. NPÚ Památkový katalog online
  3. Štroblová-Altová, 2003, s. 447
  4. "Krátký výtah z dějin konventu řádu sv. Voršily v Kutné Hoře od roku 1712–1912" z roku 1912 od kutnohorské nejmenované voršilky uvádí, že ranění vojáci v novostavbě kláštera byli od 6. června 1742 do 16. července 1742.
  5. MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 100–101.

Literatura

  • Dějěpis kláštera woršulinského na Horách Kutných, Pospíšilovská tiskárna Praha 1843, reprint in: Kutnohorsko č. 2/1999, s. 35–48.
  • Helena Štroblová, Blanka Altová: Kutná Hora. Nakladatelství Lidové noviny Praha 2003, s. 446–447.
  • Vladislav Dudák: Kutnohorský poutník aneb Kutnou Horou ze všech stran. Nakladatelství Baset Praha 2004, s. 247–250.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.