Klášter voršilek (Brno)

Kostel sv. Josefa a vlevo klášter

Klášter původně stál na předměstí za hradbami města Brna, před Židovskou branou. Byl založen jako komunitní dům roku 1482 nebo 1484 z iniciativy Markéty Goldschmidové. vdovy po zlatníku. Vedly jej řeholnice sv. Františka z Assisi (františkánky). Kardinál František z Ditrichštejna ustanovuje roku 1617 reguleréní klášter. Společně s ním byl vystavěn i kostel sv. Josefa. Když byl tento konvent i s kostelem v roce 1643 ze strategických důvodů zbořen během obléhání Brna Švédy, sestry se rozhodly vystavět klášter nový. Tentokrát však ne již vně městských hradeb, ale uprostřed města. Tento chrám sv. Josefa s klášterem byl vybudován na  místě šesti zbořených měšťanských domů v dnešní Josefské ulici. Druhý klášter byl založen péčí knížete Maxmiliána z Ditrichštejna. Projektantem klášterní budovy mohl být architekt Giovanni Maria Filippi.[1] V bývalé klášterní zahradě se nachází kaple Krista na hoře Olivetské ze 70. let 17. století se znakem Ditrichštejnů nad vstupem.[2] Z kláštera pochází unikátní soubor posmrtných portrétů abatyší kláštera.[3]

V roce 1782 byl řád františkánek zrušen, a klášter i s kostelem připadl voršilkám římského řádu. Část konventu františkánek tehdy přešla k voršilkám. Řád voršilek zde působil až do roku 1950, kdy byl klášter během Akce K násilně zrušen. V roce 1961 se správy kostela ujala nedaleká minoritská fara.[4] V areálu od 50. let sídlilo Technické muzeum v Brně, které se na konci 90. let přesunulo do vlastní budovy v Králově Poli. Objekt bývalého kláštera je v majetku řádu, který jej pronajímá komerčním subjektům.

V roce 2009 voršilky darovaly kostel řeckokatolické církvi.[5]