Římskokatolická farnost u kostela sv. Janů, Brno

Závěr kostela sv. Janů při minoritském klášteře

Minoritský řád přišel do Brna někdy mezi lety 1227 a 1239. Společně se vznikem klášterního provizoria byl postaven i provizorní kostelík svatého Jana Křtitele. V polovině 13. století vznikl definitivní chrám, který byl roku 1257 vysvěcen olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburku. O pět let později byl celý areál kláštera postižen požárem. Po klášterní novostavbě a opravách kostela existoval na začátku 14. století minoritský chrám, jenž je v obvodových zdech zachován dodnes. K výrazným úpravám došlo v první polovině 18. století: v sousedství kostela byla postavena loretánská kaple, konvent byl rozšířen a klášterní kostel byl zbarokizován ve dvou etapách Mořicem Grimmem. Nejprve byl v roce 1722 upraven presbytář, který obdržel novou klenbu a nová okna, následně v letech 1729–1733 byla přestavěna hlavní loď. Dne 1. září 1784 se minoritský chrám při reorganizaci farní správy nově stal farním kostelem pro jednu třetinu tehdejšího Brna (dnešního historického centra).[2] Farnost byla později rozšířena do oblasti Cejlu. V roce 1872 se do kláštera přestěhovala z brněnského Besedního domu česká škola o počtu 531 žáků. Nacistickou okupaci minoritský areál sice přežil, ale na konci druhé světové války byl vážně poškozen bombardováním. Komunistický režim v roce 1950 klášter zabral. Kostel zůstal farním, konventní budovy byly využívány částečně jako internát a zčásti jako kancelářské zázemí Moravské galerie. Po pádu komunismu se minorité znovu ujali svého kláštera, kde jako jediný řád v Brně na stejném místě působí již téměř 800 let.[3]

Farářem byl od října 2009 [4] až do své smrti v únoru 2016 P. Mgr. Robert Mayer, OFMConv.[5] Jeho nástupcem byl jako administrátor od 1. března 2016 jmenován P. Mgr. Adam Wolny, OFMConv.[6] Novým farářem pak byl od 1. července téhož roku jmenován P. Mgr. Sebastian Gruca, OFMConv.[7]

Ve farnosti působí několik společenství - společenství studentů, rodin, dětí, mládeže, Rytířstvo Neposkvrněné, Fatimský apoštolát, hnutí Světlo - život, Přátelé Božího Milosrdenství, společenství Pražského Jezulátka.[8]

V postní době pořádá farnost duchovní obnovu a probíhají pobožnosti na svatých schodech loretánského kostela. [9]