Klášter minoritů (Benešov)

Klášter minoritů je zřícenina kláštera v Benešově u Prahy. Od roku 1958 je i se zvonicí zapsán na seznamu kulturních památek České republiky.

Klášter minoritů
Zbytek kláštera
Účel stavby

V současné době turistická atrakce
dříve klášter, kostel

Základní informace
Slohgotika
Výstavba1247
Přestavbapo 1294
Zánik1648
MateriályPískovec, Žula
Poloha
AdresaBenešov, Česko Česko
UliceNa Karlově
Nadmořská výška364 m n. m.
Souřadnice49°47′4,19″ s. š., 14°41′29,03″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky46069/2-8 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Založení a husitské války

Klášter byl založen roku 1247 proboštem staroboleslavské kapituly Tobiášem z Benešova. Tobiáš z Benešova byl syn Beneše z Benešova, prvního doloženého předka tohoto rodu.[1] Konventní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl vysvěcen 4. října 1257 Mikulášem z Riesenburka.[2] Roku 1294 postihl město velký požár, pod kterým lehl i klášter. Milota z Dědic, bratr Tobiáše z Benešova, nechal klášter znovu obnovit a rozšířit.

V druhé polovině 14. století byla dokončena i stavba nového kostela, již pod patronátem Šternberků, kteří panství vlastnili. Roku 1400 zde byla napsána jedna z prvních nadačních listin psaných českým jazykem. Zdeněk Kostka z Postupic odkázal své jmění ve prospěch kláštera minoritů.[2]

Klášter, stejně jako mnoho dalších, nepřežil husitské války. 19. května 1420 byl vypálen husitským vojskem vedeným Janem Žižkou z Trocnova při jeho tažení na Vítkov.[3] Ačkoliv Benešov střežila posádka šlechtice Hanuše z Polenska, husité do města vnikli z jiné strany a založili zde požár. Ačkoliv se pro oheň husité nedostali až ke klášteru, ten i tak utrpěl značné škody. Poslední minorité z něj odešli až roku 1421.[4]

Po husitských válkách

Klášter nebyl pravděpodobně natolik poničen, neboť byl i nadále používán. Po základních opravách se zde konal roku 1451 zemský sněm za přítomnosti Jiřího z Poděbrad, coby zemského správce a Eneáše Sylvia Piccolominiho, zástupce římské kurie. Hovořilo se zde o smíření s katolickou Evropou.[5] Druhý sněm roku 1473 se koná po smrti Jiřího z Poděbrad a vystupuje zde vdova Johana z Rožmitálu. Další sněm se však konal již v domě nejvyššího purkrabího Jana Jence z Janovic a na Petršpurku.[6] Poté však klášter chátral kvůli povětrnostním vlivům.[7]

Zničení kláštera a další vývoj

Během třicetileté války byl klášter vypálen podruhé, tentokrát Švédy roku 1648. I poté pokračovaly snahy o obnovu kláštera. Například od roku 1659 volila česká řádová provincie titulárního kvadriána kláštera.[8] Destrukce byla završena na počátku 18. století, kdy František Karel Leopold Přehořovský z Kvasejovic začal s výstavou piaristické koleje. Kvůli tomu nechal zbourat zdi konventu. Později snahy o obnovení kláštera plně upadají a na pozemcích se rozrůstala městská zástavba.

V roce 1941 zde proběhl archeologický výzkum, který odkryl základy původního kostela ze 13. století, vedle ní schody a západně od nich pak nejspíše kapitulní síň.[9]

Popis

Klášter ležel severně od náměstí, jeho původní složení a rozsah jsou však velmi nejasné. Součástí kláštera byl refektář, dormitář a kapitulní síň. Do dnešní doby se zachoval pouze zbytek pětibokého kněžiště s dvěma hrotitými okny a zbytky kružeb.[10]

Vedle kláštera pak nalezneme zvonici. Jde o věž na čtvercovém půdorysu, na jejíž severní straně je prostý vchod. Je zakončena jehlanovou střechou. V ní se nachází zvon Ave Maria z roku 1322, který je druhým nejstarším datovaným zvonem v Česku.[10][11]

Galerie
  • Zbytky kláštera roku 1911
  • Zbytky kláštera ze západní strany
  • Detail oken
  • Zvonice pod klášterem

Odkazy

Reference
  1. CIZEK, Hrady cz s r o Jiri. Klášter minoritů s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, Benešov. www.hrady.cz [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. (česky)
  2. SYROVÝ, Michal. Římskokatolická farnost Benešov [online]. 2020-05-19 [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. (česky)
  3. Benešov - zřícenina minoritského kláštera s kostelem Nanebevzetí Panny Marie. www.schnablova.net [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online.
  4. ČORNEJ, Petr. Jan Žižka : život a doba husitského válečníka. Vydání první. vyd. Praha: [s.n.] 855 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7432-990-6, ISBN 80-7432-990-9. OCLC 1134409416
  5. Jak původně vypadala dominta Benešova – minoritský klášter?: Benešov. www.benesov-city.cz [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online.
  6. MUŽÍK, Zdeněk. Český zemský sněm v letech 1500–1526. Praha, 2011. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin. Vedoucí práce PhDr. Blanka Zilynská, Ph.D.
  7. zřícenina minoritského kláštera - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online.
  8. Svátek, Josef: Snahy o obnovení minoritského konventu v Benešově v 17. a 18. století. In: Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 2/1958. s. 121
  9. S.R.O, Turistika cz. Kostel Minoritů. www.turistika.cz [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. (česky)
  10. STREDOVEK.COM - jiné objekty - Benesov - klaster Minoritu. www.stredovek.com [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online.
  11. Detail dokumentu - G0257234. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online.

Literatura
  • POCHE, Emanuel et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 1, A-J. Praha: Academia, 1977, s. 56.
  • DAVID, Petr, SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie. Středočeský kraj. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 2007, s. 14-15. ISBN 978-80-242-1932-5.
  • BOHATA, Jan. Benzinka i cenná ruina kaple se zařadily k památkám. Mladá fronta Dnes. Středočeské vydání. 24.6.2017, roč. 28, č. 146, s. 19. ISSN 1210-1168.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.