Kapucínský klášter v Brně

Kapucínský klášter v Brně s hrobkou kapucínů na Kapucínském náměstí v městské části Brno-střed obývá komunita Řádu menších bratří kapucínů, která vykonává duchovní správu při rektorátním kostele Nalezení svatého Kříže v rámci exemptní farnosti Brno-dóm na území děkanátu Brno brněnské diecéze. Budova kláštera i s kostelem je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1]

Kapucínský klášter v Brně
Rektorátní kostel Nalezení svatého Kříže
Lokalita
StátČesko Česko
KrajJihomoravský kraj
MístoBrno-střed
UliceKapucínské náměstí
Souřadnice49°11′28,84″ s. š., 16°36′35,5″ v. d.
Základní informace
ŘádŘád menších bratří kapucínů
Založení1604
Zrušení1950
Obnovení1990
PředstavenýP. Mgr. Petr Petřivalský, OFMCap. (kvardián)
Znak
Odkazy
Kód památky28109/7-49 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie kapucínů v Brně

Tzv. Trenckovo křídlo
Pohled na klášter ze zahradní terasy
Hrobka pod kapucínským kostelem
Interiér kostela Nalezení sv. Kříže

Kořeny kapucínského řádu sahají do italské Umbrie 16. století; odtud se kapucíni postupně šířili do celého světa. Do českých zemí přišli v roce 1599 na pozvání arcibiskupa Zbyňka Berky z Lipé a Dubé a v Praze na Hradčanech založili svůj první klášter.

Do Brna kapucíni přišli na pozvání olomouckého biskupa a kardinála Františka z Dietrichštejna. Klášter, jehož základní kámen byl položen v roce 1604, se s kostelem svatého Františka z Assisi nacházel na východním předměstí. To se mu v roce 1645, když Brno obléhali Švédové, stalo osudným. Vojenský velitel města Raduit de Souches totiž nařídil srovnat se zemí všechny domy před hradbami, aby v nich švédská vojska nemohla najít oporu. V březnu 1645 byl kapucínský klášter zbořen. Bratři našli azyl nejdříve na Staré radnici, později bydleli v měšťanském domě vedle Biskupského dvora.

Pro svůj druhý klášter si kapucíni vybrali raději místo uvnitř hradeb, na Uhelném trhu (dnešní Kapucínské náměstí). A protože stavbu provázely značné technické a finanční těžkosti, práce se protáhly na plných osm let. Teprve 7. května 1656 mohlo být stavební úsilí definitivně završeno slavnostním posvěcením kostela Nalezení svatého Kříže, kterého se ujal pomocný olomoucký biskup Jan Gobbar.

17. až 18. století

Brněnský klášter se během 17. a 18. století stal důležitým centrem; sídlila zde řádová studia filozofie a teologie, měl zde rovněž sídlo kustod, který zodpovídal za kláštery na území Moravy a Slezska.

Život kláštera byl podle tradice závislý především na příspěvcích od dobrodinců, zejména šlechty a měšťanů. Bratři si část potravin pěstovali na své zahradě nebo na půjčených pozemcích, zbytek získávali darem od lidí nebo bohatších klášterů. Sami si tkali a šili řeholní oděvy, provozovali truhlářskou dílnu a dokonce také vyráběli léky. Bratři, kteří přijali kněžské svěcení, vypomáhali jako kazatelé a zpovědníci v mnoha brněnských i mimobrněnských kostelích; zpovídali rovněž ve věznici na Špilberku.

Během 18. století prošel areál kláštera pod vedením brněnských stavitelů a architektů Mořice Grimma a později jeho syna Františka Antonína výraznými stavebními změnami. V roce 1753 byl kostel rozšířen o kapli svatého Fidela.

Samotný klášter se rozrostl o tzv. Trenckovo křídlo, což bývá dáváno do souvislosti s penězi, které kapucínům odkázal velitel pandurů František baron Trenck. V roce 1764 byla v této části kláštera dokončena stavba nové knihovny. Dodnes se v ní dochoval původní barokní nábytek a knižní fond čítá na osm tisíc svazků. Strop zdobí freska malíře Josefa Sterna, která zobrazuje rozhovor dvou největších teologů 13. století: svatého Tomáše Akvinského, dominikána, a svatého Bonaventury z Bagnoregia, františkána.

19. století a 1. polovina 20. století

Ačkoliv „velké dějiny“ brněnský klášter minuly, přece jen se i na zdejším životě negativně projevil zásah císaře Josefa II. Ten roku 1783 rozdělil česko-moravskou provincii na dvě menší oblasti a v následujících letech zrušil osm z tehdejších třiceti kapucínských klášterů. Bratři byli nuceni přebírat farnosti; omezeno bylo řádové školství i styk s ústředím řádu v Římě. Ve druhé polovině 18. století žilo v provincii kolem 700 až 800 kapucínů, v samotném Brně bydlilo na čtyřicet bratří. Josefinské reformy a s ní spojená nejistá budoucnost řádu na českém území, ale také postupující sekularizace společnosti, způsobily úpadek. Obě provincie byly sice opětovně spojeny v roce 1826, v 21 klášterech však už žilo jen kolem 250 bratří.

Neutěšená situace kapucínského řádu zasáhla celou Evropu. Zlom nastal až ve druhé polovině 19. století, kdy bratři – poprvé ve Francii a v Itálii – začali zakládat tzv. serafínské školy. Reagovali tím na rostoucí množství chudých, kteří si nemohli dovolit dát svým dětem vyšší vzdělání. Řada chlapců z těchto škol pak vstoupila do řádu. První serafínská škola u nás vznikla v roce 1894 v Olomouci.

Charitě se bratři věnovali i v Brně. Stanislav Žyla (1876–1957) předsedal Dílu serafínské lásky, jež pomáhalo sirotkům a chudým dětem. Metoděj Frank (1873–1939) proslul svou duchovní službou na Ústředním hřbitově: pohřbíval zejména ty nejchudší, kteří by si důstojný pohřeb jinak dovolit ani nemohli. Kapucíni se však duchovně starali i o další skupinu na okraji společnosti – vězně na Cejlu.

Akce K

V roce 1950 komunisté v rámci akce K zrušili mužské řeholní řády a jejich způsob života postavili mimo zákon. I z brněnského kláštera byli bratři násilně internovaní, budovy připadly Moravskému muzeu (dnešní Moravské zemské muzeum) a kostel se stal časem filiálkou katedrály na Petrově. Knižního fondu se ujala Zemská a univerzitní knihovna v Brně.

Kapucíni se do brněnského kláštera „vrátili“ po politickém uvolnění v roce 1968. Dva kněží zde vypomáhali v duchovní správě, další tři bratři docházeli tajně – snahy o obnovení řeholního života byly totiž stále postaveny mimo zákon. Přesto se v celé provincii začala obnovovat řádová struktura a v polovině 70. let kapucíni začali přijímat i nové členy.

Současnost

Návrat k normálnímu řeholnímu životu umožnila až změna politického režimu v roce 1989. V současné době zhruba čtyři desítky kapucínů působí na pěti místech: v Praze na Hradčanech a Novém Městě, v Sušici, v Brně a Olomouci.

V Brně žije komunita pěti bratří, kteří působí jako kazatelé, zpovědníci a duchovní doprovázející těch, kteří hledají Boha. Jejich působištěm je nejen zdejší klášter, ale docházejí rovněž do nemocnic nebo k řeholním sestrám.

Bohoslužby

Po celý týden (s výjimkou pondělí) se v kapucínském kostele Nalezení svatého Kříže konají bohoslužby: neděle 8.30 h ≈ 10 h ≈ 17 h, úterý–sobota 6 h ≈ 17 h. Po večerní bohoslužbě je společná modlitba nešpor a každý čtvrtek po nešporách je hodinová tichá adorace. Během roku se zde slaví čtyři slavnosti, které se vztahují ke kostelu a kapucínskému řádu:

  • 7. května: Slavnost Výročí posvěcení kostela Nalezení sv. Kříže (1656). Tento den je také dnem adoračním. Nejsvětější svátost bývá vystavena od ranní mše svaté (7 h) až do 16 h.
  • 2. srpna: Slavnost Panny Marie Andělské z Porciunkule
  • 14. září: Slavnost Povýšení svatého Kříže, kdy se slaví patrocinium kostela
  • 4. října: Slavnost svatého Františka z Assisi

Kostel je možné navštívit: neděle 8–11 h ≈ 16–18 h, úterý–sobota 5.30–7 h ≈ 16–18 h. Kostel je možné si prohlédnout také v rámci komentovaných prohlídek, více najdete na stránkách hrobky.

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-08-17]. Identifikátor záznamu 139390 : Klášter kapucínský s kostelem Nalezení sv. Kříže. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .

Literatura

  • BRČÁK, Marek: Působení kapucínského řádu v Čechách a na Moravě (1618–1673); rigorózní práce, FF UK v Praze, 2014
  • BRČÁK, Marek: Kapucínský řád a společnost v Čechách a na Moravě v letech 1618–1673; diplomová práce, FF UK v Praze, 2013
  • BRČÁK, Marek: Ustavení české kapucínské provincie v první polovině 17. století. Obraz kapucínského řádu v letech 1599–1618 v narativních pramenech a korespondenci podporovatelů řádu; bakalářská práce, FF UK v Praze, 2010
  • BAJGER, Matyáš: Česká františkánská knižní kultura. Knihovny minoritů, františkánů a kapucínů v průběhu staletí; rigorózní práce, FF OU v Ostravě, 2007
  • TEJČEK, Michal: Kapucíni v Brně v 17.–18. století, in Brno v minulosti a dnes. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Brna, Brno 2005
Archivní materiály
  • Provinční archiv kapucínů v Praze
  • Klášterní archiv kapucínů v Brně
  • Národní archiv v Praze, číslo fondu: 31, Řádový archiv kapucínů 16.–20. stol.
  • Moravský zemský archiv v Brně, fond E 34
  • Diecézní archiv biskupství brněnského, Biskupská konzistoř Brno, inv. č. 3967; Biskupský ordinariát Brno, inv. č. 779
  • Archiv Národního památkového ústavu v Brně, sloha S 9/7

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.