Klášter irských františkánů
Někdejší klášter irských františkánů – hybernů existoval při bývalém kostele Neposkvrněného početí Panny Marie, dnes dům U Hybernů. Jeho raně barokní budova, v empíru přestavěná na celnici, se nachází v jižní části náměstí Republiky proti Obecnímu domu, u bývalého kostela na nároží Hybernské ulice na Novém Městě, Praze 1.
| Klášter irských františkánů – Hybernů na Novém Městě pražském | |
|---|---|
 Klášter irských františkánů – Hybernů na Novém Městě pražském | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Místo | Praha Nové Město |
| Souřadnice | 50°5′14″ s. š., 14°25′43″ v. d. |
| Základní informace | |
| Řád | benediktini, františkáni, hyberni |
| Založení | 1355, 1629-1631 |
| Zrušení | 1786 |
| Znak |  |
| Odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
Na místě kláštera irských františkánů původně existoval konvent milánských benediktinů ambroziánského ritu založený roku 1355 císařem Karlem IV. klášter s gotickým kostelem sv. Ambrože.
V době husitských válek klášter utrpěl značné škody a později byl v menším rozsahu obnoven králem Jiřím z Poděbrad.
Povolení založit klášter roku 1629 získali od císaře Ferdinanda II. irští františkáni, kteří pak vykupovali domy na místě budoucího kláštera. Ten byl vybudován jako novostavba v letech 1641–1654. Od roku 1653 začali s novostavbou barokního kostela Neposkvrněného početí Panny Marie podle plánu architekta Carla Luraga. Hyberni na klášterní zahradě údajně jako první v Čechách na počátku 18. století pěstovali brambory [1].
V roce 1786 byl klášter zrušen v rámci církevních reforem císaře Josefa II. V roce 1806 došlo k odsvěcení kostela a následně byl klášter (1808–1811) i kostel (do 1813) přestavěn na celní úřad, podle kterého se dosud nazývá přilehlá ulice V Celnici. Přestavba silně zasáhla do vnější i vnitřní podoby obou staveb. Zatímco samotný klášter byl opatřen nepříliš výraznými pravidelně členěnými fasádami, budova kostela je hmotná empírová budova s poměrně strohými rysy a charakteristickým mohutným průčelím s masivními dórskými sloupy.
Budova někdejšího kostela Panny Marie je dnes známa jako dům U Hybernů a slouží jako výstavní síň a divadlo Hybernia. Rozlehlou budovu bývalého kláštera v roce 2015 prodal v aukci český stát utajenému investorovi, kterým je podle pozdějšího zjištění společnost slovenského podnikatele Milana Fiľa, kterému patří i firma provozující divadlo Hybernia.[2]
Klášterní knihovna
Klášterní knihovna obsahovala mimo jiné část šternberské knižní sbírky (zejména díky odkazu bratrů Ignáce Karla a Václava Vojtěcha ze Šternberka), které se později staly součástí sbírky v Národní knihovny, kam přešly po zrušení kláštera.
Hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka, který podporoval umění a věnoval se vědecké práci, knihovně věnoval další cennou literaturu, usiloval o zachování dostupnosti knihovny pro veřejné účely. Provoz měli zajišťovat hyberni společně s jeho dcerou Marie Terezie Paarová. Plán však nebyl realizován a 12. června 1724 se hybernové dohodli s pražskou univerzitou, že polovina inventáře náleží univerzitě, zejména pak knihy s právnickou a lékařskou tematikou, čímž se šternberská knihovna stala základem obnovené knihovny Univerzity Karlovy. [3]
Reference
Literatura
- VLČEK, F. - SOMMER, P. - FOLTÝN, D. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Nakladatelství Libri 1998, s. 490-494.
- PAŘEZ, Jan - KUCHAŘOVÁ, Hedvika. Hyberni v Praze. Eireannaigh i Pprág. Dějiny františkánské koleje Neposkvrněného početí Panny Marie v Praze 1629-1786. Praha: Oswald, 2001.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Klášter irských františkánů na Wikimedia Commons
- Klášter irských františkánů (hybernů) s kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie na hrady.cz
