Klášter Voroneț

Klášter Voroneț (čti „Voronec“) se nachází v Jižní Bukovině nedaleko města Gura Humorului. Klášterní kostel je často nazýván Sixtinskou kaplí východu, intenzivní modrý odstín jeho fresek je v Rumunsku znám jako „Voronețská modř“. V klášteře se nachází hrob prvního opata - svatého Daniela poustevníka. Od roku 1993 je společně s dalšími sedmi kostely v Moldávii na seznamu Světového dědictví UNESCO.

Klášter Voroneț
Velkolepá freska zobrazující podrobně scénu posledního soudu tak, jak jej líčí Zjevení Janovo. Uprostřed nahoře dlí Bůh Otec, pod ním jeho syn Ježíš Kristus obklopen anděly nad trůnem, na kterém je kříž - symbol jeho utrpení a Duch Svatý v podobě holubice. Po stranách (bez svatozáří) jsou zástupy různých národů, kteří se přišli poklonit Beránkovi. Pod trůnem je ruka držící váhy - kdo je shledán „lehkým“, dojde zatracení - čerti si je hned přebírají a hází do ohnivé řeky. Napravo od řeky v dolní části anděl budí polnicí mrtvé, kteří vstávají z hrobů, zároveň moře vydává své oběti. Kolem Ježíše stojí andělé, nalevo jeho matka Panna Maria, napravo pravděpodobně svatý Jan Křtitel. Dále po obou stranách v první řadě dvanáct apoštolů. V levé dolní části se nachází rajská zahrada a v ní osoby, o kterých je v Bibli výslovně uvedeno (na různých místech), že je Bůh vzal k sobě - Henoch, Elijáš, Elíša a lotr, který byl ukřižován spolu s Ježíšem. Před bránou se tísní veliký zástup v čele se sv. Petrem, který drží klíč od brány
Lokalita
Stát	Rumunsko Rumunsko
Místo	Hura-Humora
Souřadnice	47°31′1,36″ s. š., 25°51′50,98″ v. d.
Zakladatel	Štěpán III. Veliký
Odkazy
Kód památky	SV-II-a-A-05675
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jiří je jedním z nejznámějších rumunských kostelů. Ve světě je znám především pro své fresky vyvedené na vnějších zdech v mimořádně jasných a sytých barvách - stovky postav na intenzivně modrém pozadí. Klášter založil Štěpán III. Veliký, který v momentě krize v boji s Turky navštívil poustevníka Daniela v jeho chýši ve Voronețu a žádal ho o radu. Po vítězství dodržel svůj slib a založil na tomto místě klášter zasvěcený sv. Jiří. Zápis nad původním vchodem říká, že kostel byl postaven v roce 1488 během čtyř měsíců. Stavba započala 26. května a 14. září byla dokončena.

Od roku 1785 po dobytí Bukoviny Habsburky byl klášter opuštěn. Znovu ožil s příchodem sester v roce 1991.

Kostel je vybudován ve tvaru kříže se třemi apsidami. Nad lodí se nachází věž. V roce 1547 nechal metropolitní biskup Moldávie Grigorie Roșca přistavět předsíň na západní straně. Malá okna a vnitřní dveřní otvory s lomenými oblouky jsou gotické. Severní a jižní dveře předsíně jsou pravoúhlé, což ukazuje na přechod od gotiky k renesanci. Avšak nad oběma je úzké vysoké okno s gotickým obloukem. Jižní fasáda zcela bez otvorů ukazuje na Roșcův úmysl vyhradit tuto fasádu freskám.

Na severní fasádě je dosud zřetelná původní výzdoba kostela - řady keramických glazovaných žlutých, hnědých a zelených disků zdobených reliéfy s heraldickými motivy - lev na zadních nohách, zubří hlava z moldavského znaku a stvůry inspirované západoevropskou středověkou literaturou, jako dvouocasá mořská panna. Věž je po obvodu zdobena šestnácti vysokými nikami, ve čtyřech z nich jsou okna. Nad nimi se nachází ještě jedna řada malých nik. Dělená střecha má pravděpodobně tvar původní střechy, která byla pokryta šindeli.