Klášter Studenica

Je největší a nejvýznamnější stavbou, je to klenutá jednolodní bazilika se třemi apsidami a narthexem. Byl postaven mezi léty 1183 až 1196 z bílého a šedého mramoru s obloučkovým vlysem, jeho konzoly jsou zdobeny reliéfy v podobě masek lidí a zvířat. Západní a jižní portály, stejně jako trojité okno v oltářním prostoru, jsou zdobeny ornamentální plastikou. Pozdější král Štěpán Uroš I. (1192-1234), vnuk zakladatele, k chrámu v roce 1245 přistavěl exonarthex.

Architektura je kombinaci západního románského a východního byzantského slohu, podle místa vzniku se nazývá rašský sloh. Celkově chrám působí radostně a je mu cizí přísnost a strohost románského stylu, různobarevné obložení stěn a plastický dekor mu dávají malebný a slavnostní ráz.

Původní fresky, vytvořené řeckými umělci v létech 1208 a 1209, znázorňují světské osoby i církevní výjevy a jsou v některých částech kostela poměrně dobře zachované. Je velmi ceněna monumentální a umělecky dokonalá freska Ukřižování stejně jako ústřední motiv Panny Marie s anděly nad oltářem. V dobrém stavu jsou i pozdější fresky ve vnějším narthexu a bočních kaplích které pocházejí ze 40. let 13. století.

Tento kostel, často nazývaný Králův kostel po svém zakladateli jenž byl král Štěpán Uroš II. Milutin (1255-1321), pravnuk zakladatele, byl postaven v roce 1314. Je menší, má tvar stlačeného kříže s osmibokou báni, je z kamene a tufu a má bílou fasádu.

Architektonicky je velmi významný, má byzantskou podobu, hlavní jeho hodnotu představuje malířská výzdoba dochovaná téměř v dokonalém stavu a fresky pokrývající celý vnitřní prostor od podlahy ke stropu. Malba pochází z počátku 14. století a nese znaky byzantské kultury.

Je malá, jednoduchá jednolodní stavba bez kupole s půlkruhovou apsidou na východě. Postaven je z kamene. Neexistuje důkaz o době jeho stavby. Někteří tvrdí, že to byla prvá stavba sloužící k liturgií při založení kláštera, jiní jeho dobu vzniku posouvají do pozdější doby. Zachovala se v něm jen poměrně nevelká fragmentovaná fresková výzdoba asi z doby 12. a 13. století. V dobrém stavu je však nefigurální malířská výzdoba stěn tvořená propojenými kruhy, meandry, růžicemi a dalšími ornamenty.

Mezi kostelem sv. Jáchyma a Anny a kostelem sv. Mikuláše se nacházejí ještě odkryté základy kostela svatého Jana Křtitele, které se dále zkoumají.[1][2][3][4]