Klášter Saint-Lazare

První písemná zmínka o špitálu pro nemocné leprou pochází z roku 1110. Tato leproserie byla pod ochranou krále. Okolí kláštera se rozvíjelo i díky jarmarku, který povolil král Ludvík VI. a potvrdil Ludvík VII.

V roce 1179 získal Saint-Lazare právo na stavbu vodovodu pro své vinice. Voda byla přiváděna z Le Pré-Saint-Gervais a z návrší Belleville. Vodovod napájel i první pařížské kašny.

V klášteru se nacházel mlýn a farma, po které jsou dnes pojmenovány ulice Passage de la Ferme-Saint-Lazare, ve které se dochovala stará studna, a Cour de la Ferme-Saint-Lazare. V obou ulicích se dochovaly četné klenuté sklepy ze 17. století. Klášterní kostel Saint-Lazare byl zbořen v roce 1823 kvůli svému špatnému stavu.

V 17. století se v okolí Paříže lepra začala vyskytovat častěji a 8. ledna 1632 zdejší převor Adrien Le Bon abdikoval a předal převorství Vincentu z Pauly, který zde založil kongregaci nazývanou podle mateřského kláštera Lazaristé.

Přepadení kláštera roku 1789

Z kláštera byly vysílány misie do zahraničí, např. do Tunisu (1645), Alžírska (1646), Madagaskaru (1648–1661) nebo Polska (kolem 1651).

V severní části klášterního komplexu vznikl v roce 1644 dům pro rekonvalescenci kněžích a kolem roku 1645 nechal Vincent z Pauly zřídit dům pro ubytování nalezených sirotků. V roce 1653 zde byl zřízen starobinec pro 20 žen a 20 mužů ze zdejší čtvrti. Ten byl zbořen při stavbě Východního nádraží.

Vincent z Pauly zemřel v klášteře Saint-Lazare v roce 1660 a byl pohřben ve zdejším kostele Saint-Lazare.

Pozůstatky klášterní zdi

V noci z 12. na 13. července 1789 byl klášter vyrabován povstalci, kteří se domnívali, že jsou zde ukryté zbraně. Během Velké francouzské revoluce byl klášter zrušen a v roce 1791 sem měla být umístěna technická škola École nationale des ponts et chaussées, ale k tomu nikdy nedošlo. Lazaristé, stejně jako jiné řády, byli zrušeni a Národní konvent v roce 1794 zřídil v klášteru vězení Saint-Lazare.

Panství kláštera Saint-Lazare patřilo k největším v Paříži a jeho plocha se odhaduje v polovině 18. století přes 60 hektarů a přes 52 ha v roce 1789. Na jeho místě vzniklo v následujících letech množství jiných staveb, v 19. století to bylo mnoho dílen a obchodů.

V roce 1770 prodal klášter část pozemků, na kterých vznikla kasárna. Nová kasárna byla postavená v letech 1932–1941 městem Paříží. V roce 1821 byla část pozemků bývalého kláštera prodána stavební společnosti na výstavbu nové čtvrti kolem dnešního náměstí Place Franz-Liszt. Při té příležitosti byl v letech 1824–1844 postaven i kostel svatého Vincence z Pauly. V letech 1846–1854 byla postavena nemocnice Lariboisière. Další část pozemků byla využita pro stavbu Severního nádraží (1840 a 1861–1865) a Východního nádraží (1847–1850). Věznice Saint-Lazare byla v roce 1927 uzavřena a následně zbořena a přestavěna na nemocnici, která byla zrušena v roce 1998.