Kfar Bilu

Kfar Bilu (hebrejsky כְּפַר בִּיל"וּ, doslova „Vesnice [hnutí] Bilu“, v oficiálním přepisu do angličtiny Kefar Bilu[2]) je vesnice typu mošav v Izraeli, v Centrálním distriktu, v Oblastní radě Gezer.

Kfar Bilu
כפר ביל"ו
Poloha
Souřadnice31°52′16″ s. š., 34°49′43″ v. d.
Nadmořská výška65 m n. m.
StátIzrael Izrael
distriktCentrální
oblastní radaGezer
Kfar Bilu
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel1 249 (2014[1])
Správa
Vznik1932
Oficiální webwww.bilu.org.il
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Leží v nadmořské výšce 65 metrů na pomezí hustě osídlené a zemědělsky intenzivně využívané pobřežní nížiny a regionu Šefela, na jihovýchodním okraji aglomerace Tel Avivu.

Obec se nachází 14 kilometrů od břehu Středozemního moře, cca 23 kilometrů jihovýchodně od centra Tel Avivu, cca 40 kilometrů severozápadně od historického jádra Jeruzalému, necelý kilometr od severního okraje města Kirjat Ekron a na jižním okraji města Rechovot. Kfar Bilu obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je etnicky převážně židovské.

Kfar Bilu je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 40 a dalších místních komunikací v rámci aglomerace měst Kirjat Ekron a Rechovot.

Dějiny

Kfar Bilu byl založen v roce 1932.[2] Mošav byl založen jako součást širšího programu Hitjašvut ha-Elef (התיישבות האלף), který měl za cíl urychlit zřizování menších zemědělských osad, které by pomohly utvořit územně kompaktní bloky židovského osídlení v tehdejší mandátní Palestině. Výkupy pozemků do židovského vlastnictví tu proběhly již roku 1926. Prvních třicet rodin se tu usadilo v říjnu 1932. Šlo o členy kolektivu ha-Darom, kteří se na zřízení samostatného osady připravovali v nedalekém Rechovot. Později v letech 1933-1934 se k nim připojilo dalších dvacet rodin. Vesnice pak sestávala z 50 rodinných farem.[3][4]

Jméno obce odkazuje na hnutí Bilu, které předznamenalo moderní sionismus a jehož 50. výročí založení se v době vzniku vesnice připomínalo.[3]

Koncem 40. let měl mošav Kfar Bilu rozlohu katastrálního území 644 dunamů (0,644 kilometru čtverečního).[5] Roku 1950 prošel mošav rozšířením o 50 dalších rodin Židů přeživších holokaust, kteří do Izraele dorazili z Evropy. Další stavební expanze nastala po roce 1995. Od roku 1948 padlo v izraelských válkách 11 členů mošavu.[3]

Demografie

Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Kfar Bilu Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší obec vesnického typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 1249 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 0,7 %.[1]

Vývoj počtu obyvatel Kfar Bilu[1] [6][7]
Rok 1948 1961 1972 1983 1995 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet obyvatel212375397471657920101810411022106810571095131813111285123712401249

Odkazy

Reference
  1. יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. (hebrejsky)
  2. יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-09-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. (hebrejsky)
  3. כפר ביל"ו [online]. gezer-region.muni.il/ [cit. 2010-06-23]. Dostupné online. (hebrejsky)
  4. כפר ביל"ו [online]. bilu.org.il/ [cit. 2010-06-23]. Dostupné online. (hebrejsky)
  5. Localities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949 [cit. 2010-06-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-23. (anglicky)
  6. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-06-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky)
  7. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-06-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-25. (hebrejsky)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.