Kentaur

Kentaur je bytost původem z řecké mytologie, napůl kůň, napůl člověk.

Kentaur
Bronzová socha kentaura

Kentaur v řeckých bájích

Kentauři byli nezkrotní a divocí tvorové, které se nikdo neodvážil osedlat a byla čest se na ně posadit. Někteří žili (byli chováni) při chrámech jako posvátné bytosti. V řeckém bájesloví byli synové thessalského krále Ixióna. Někteří vynikali pod vlivem vína násilnými činy. Jiní kentauři se stali symbolem mužnosti, statečnosti a síly.

Nejznámější kentauři:

Kentaur v literatuře

Příběh kentaura Cheiróna inspiroval mnoho autorů k modernímu převyprávění (v české literatuře např. Eduard Petiška: Staré řecké báje a pověsti/Iásón a Médea/Herákles) i k moderním paralelám (John Updike: Kentaur).

V české poezii byl kentaur oblíbeným symbolem zejména na přelomu 19. a 20. století.[1]

Kentauři ve světových fantastických příbězích (příklady)
  • V Letopisech Narnie C. S. Lewise jsou Kentauři moudrý starobylý rod
  • V příbězích Joanne Rowlingové o Harry Potterovi se vyskytují kentauři, větší pozornost je věnována kentaurům Bane a Firenze
  • Rick Riordan přenesl v knihách Percy Jackson a Olympané děj do USA, vycházel ze svých zážitků při výuce řecké mytologie.
  • Mary Renault ve svých knihách The King Must Die (1958) a The Bull from the Sea (1962) má kentaury za pozůstatek neandrtálců, přežívajících až do doby bronzové.
  • Renata Štulcová ve svých knihách Rafaelova Škola s podtituly (Vílí křídla, Tance nág, Rohy faunů, Vlnění nymf, Vlasy dryád, Písně sirén a pokladnice kentaurů) má kentaury za prastarý ale velmi moudrý národ. Jsou také trochu pyšní, sebevědomí apod.

Kentaur v české heraldice

Jako erbovní znamení kentaura ve znaku užívali Nekšové z Landeka a snad Matěj z Vykrantic.[2]

Kentaur v českém výtvarném umění
Beneš Knüpfer: Poslední kentaur

Kentauři a další antické mytologické bytosti (najády, Triton, satyrové) byli oblíbenými náměty malíře Beneše Knüpfera.

Kentauři ve filmu

Kentauři jsou zobrazeni např. ve filmových převyprávěních řeckých bájích Jáson a Argonauti (USA, 2000) a Médea (Itálie, 1970). Zobrazení jsou též ve filmové sérii o Harry Potterovi.

Další hybridní bytosti

Odkazy

Reference
  1. Karel Hugo Hilar: Opojený kentaur. Moderní revue. XXVI/1912-1913, s. 155. Dostupné online.
  2. Miroslav Baroch: Nadpřirozené bytosti, monstra a bájní tvorové II/II – Kentaur. Genealogie a heraldika. 3-4/2006. Dostupné online.

Literatura
  • ZROSTLÍKOVÁ, Martina. Napůl člověk, napůl kůň. Živá historie. Leden - únor 2010, s. 72.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.