Kempten (Allgäu)

Kempten se počítá mezi nejstarší německá města. Sice chybí archeologické doklady předřímského osídlení, avšak název Kambodunon / Cambodunum je keltského původu. Záhy po římském ovládnutí severního alpského podhůří (kolem roku 15 př. n. l.) zde město prokazatelně existovalo, je zmíněno například ve IV. knize Strabónovy geografie. Je možné, že v 1. století bylo Cambodunum centrem provincie Raetie, předtím, než tuto funkci převzal nověji založený Augsburg. Město zažilo rozkvět ve 2. století, avšak poté přišel úpadek.

Od roku 740 zde působili mniši ze Sankt Gallen, roku 774 vzniklo samostatné opatství. Klášter postupně ovládl celé okolí, roku 1213 udělil císař Fridrich II. jeho opatům v léno celé kemptenské hrabství. Samotné město však bylo v roce 1289 na základě privilegia Rudolfa I. z poddanství kláštera vyňato a stalo se říšským městem. Kolem kláštera pak vzniklo nové město, poddané klášteru. Rozdělení města mezi měšťany a klášter vedlo k častým sporům, které se někdy projevovaly i jako násilné konflikty.

V roce 1525 při selské válce byl kemptenský klášter zcela vypleněn jeho vlastními poddanými. Této situace využili kemptenští měšťané a město odkoupilo od opata všechna zbylá práva nad městem za 32 000 zlatých. Město se také přiklonilo k reformaci, ovšem klášteru poddaná část města zůstala nadále katolická.

Za třicetileté války byly obě části města těžce zpustošeny vojsky, přidala se také morová epidemie, takže počet obyvatel poklesl ze 6 000 na 900. Poválečné obnova byla vzhledem k rivalitě obou částí velmi pomalá.

Za napoleonských válek, roku 1802, byl Kempten začleněn do Bavorska a obě části administrativně sjednoceny, sjednocení po stránce společenské a stavební však trvalo dlouhou dobu. Industrializace začala v Kemptenu nejprve textilním, papírenským a potravinářským průmyslem. Ve zdejší sirkárně bylo v roce 1898 zaznamenáno vůbec první průmyslové užití vznětového motoru.