Kemijärvi

Kemijärvi (severosámsky Giemajávri) je město ležící v severním Finsku v provincii Laponsko. Leží 86 km severovýchodně od Rovaniemi. Je to také nejsevernější město ve Finsku. Celá správní oblast města (včetně blízkých vesnic) má 9 759 obyvatel žijících na území o rozloze 3929,7 km² z nichž 427,56 km² je voda. Hustota osídlení je 2,8371 obyvatel na km². Město je sevřeno mezi jezera Kemijärvi a Pöyliöjärvi.

Kemijärvi

znak
Poloha
Souřadnice66°42′54″ s. š., 27°25′50″ v. d.
StátFinsko Finsko
Kemijärvi
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha3 930,9 km²
Počet obyvatel7 766 (2015)[1][2]
Hustota zalidnění2 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.kemijarvi.fi
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Řeka Kemijoki, která se vlévá do jezera Kemijärvi v centru stejnojmenného města

Prvním stálým obyvatelem Kemijärvi byl Paavali Ollinpoika Halonen, který se přestěhoval z regionu Oulu, z Niskakylä, Utajärvi do Kemijärvi okolo roku 1580. Jeho žena Anna Laurintytär Halonenová a jejich děti byli Paavo, Olli a Pekka Halonenovi. Místo, kde se Paavali usídlil, je dnes známé jako Halosenranta. V době příchodu prvních osadníků již oblast nebyla obydlena sámskými kmeny, ale o tom, že tomu tak bylo dříve, svědčí Ämmänvaara - staré posvátné místo Sámů.

Zajímavosti

Kostel v Kemijärvi
Socha Otevírání polárního kruhu slouží také jako pohodlná lavička

Asi 50 km severně od města leží nejstarší finský národní park Pyhä-Luosto. Do parku i zpět je pravidelné autobusové spojení (2–3krát denně, cena přibližně 6 euro (2006)). Největší přírodní atrakcí ležící v bezprostředním okolí města je 16 metrů vysoký vodopád Auttiköngäs.

Přímo v centru města je pak několik moderních soch, z nichž nejvýznamnější je zřejmě „Otevírání polárního kruhu“ (Lucien den Arend, 1990), což je 20 metrů dlouhá ocelová skulptura. Dále se zde nachází kostel z roku 1951 (věž se zvonem je však z roku 1774) navržený Bertelem Liljeqvistem.

Okolní vesnice

Vesnice spadající do okresu Kemijärvi jsou Halosenranta, Hyypiö, Isokylä, Joutsijärvi, Juujärvi, Kallaanvaara, Kostamo, Leväranta, Luusua, Oinas, Perävaara, Ruopsa, Räisälä, Sipovaara, Soppela, Tapionniemi, Tohmo, Ulkuniemi, Varrio a Vuostimo.

Reference

  1. Population structure.
  2. Kaupunkien ja kuntien lukumäärät ja väestötiedot. Dostupné online. [cit. 2019-02-15]

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.