Kelchsteine
Přírodní památka Kelchsteine (volně přeloženo Kalichy, německy Naturdenkmal Kelchsteine) je skupina pískovcových skal v Chráněné krajinné oblasti Žitavské hory, která je součástí Přírodního parku Žitavské hory (Naturpark Zittauer Gebirge). Jedná se o skupinu pískovcových skalních věží, z nichž nejznámější je Kelchstein (Kalich), samostatně stojící skála ve tvaru skalního hřibu. Skály se nacházejí poblíž česko-německé státní hranice na území obce Oybin v zemském okresu Zhořelec v Sasku. [1]
| Kelchsteine | |
|---|---|
 Přírodní památka Kelchsteine | |
| Geomorfologický tvar | skalní věže, skalní hřib |
| Střední výška | 470 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Lužické hory |
| Stát |  Německo |
  Kelchsteine | |
| Horniny | pískovec |
| Souřadnice | 50°49′59″ s. š., 14°44′30″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis lokality
Geografická poloha
Kelchsteine se nacházejí v nadmořské výšce zhruba 470 metrů v severní části geomorfologického celku Lužické hory, které jsou na území Saska označovány jako Žitavské hory (Zittauer Gebirge).
Skupina skal se tyčí poblíž silnice, která vede z Oybinu k česko-německé hranici (přechod pro pěší Kammloch), odkud se silnice stáčí dále na východ do letoviska Lückendorfu.[2] Od jižního okraje Oybinu jsou Kelchsteine vzdáleny necelých 500 metrů vzdušnou čarou a ještě o několik desítek metrů kratší vzdálenost je dělí od hranic České republiky a zároveň i od hranice české Chráněné krajinné oblasti Lužické hory.[1]
Geologie
Skupina skal Kelchsteine je tvořena pískovci, pocházejícími z období křídy, nejmladšího útvaru druhohor.
Typické zbarvení zdejších skal, přecházející od růžové až po sytě červenou barvu, je způsobeno vyšším obsahem oxidhydroxidů železa v hornině. [2] Neobvyklý tvar skály v podobě kalicha, respektive skalního hřibu, je výsledkem mnohaletých procesů eroze, působících s různým efektem na rozdílně pevné vrstvy pískovcového sedimentu.
Horolezectví
Jádro přírodní památky tvoří jednak mohutnější skalní blok Kelchsteinwächter (v překladu Strážce Kalicha) a dále samostatně stojící, 17 metrů vysoký Kelchstein (Kalich). Kelchstein je nejen jednou z nejznámějších, ale zároveň i nejobtížněji přístupnou lezeckou skálou v Žitavských horách a je považován za symbol horolezectví ve zdejším regionu.[2]
Poprvé se dostali na vrchol Kelchsteinu místní dřevorubci již v roce 1785, avšak jen díky tomu, že jako žebřík jim posloužil pokácený strom, opřený o skály. Také horolezci W. Walter. K. Kunath a B. Vogler z klubu AKV Dresden, kteří 3. září 1911 dosáhli vrcholu nepřístupného Kelchsteinu, vylezli napřed na nedaleký strom a teprve z něj přeskočili na skálu. Prvovýstup bez technických pomůcek se nakonec podařil až 26. června 1946 dvojici místních horolezců - malíři a sochaři Siegfriedu Schreiberovi z nedalekého Bertsdorfu a Helmutu Brücknerovi.[2]
Na Kelchsteinu je vyznačeno celkem pět lezeckých cest, dvě stupně obtížnosti VII a tři o obtížnosti VIII UIAA. Na skále platí zákaz používání magnézia a značení nových cest, vzhledem k měkkosti horniny se doporučuje jištění lanem.[3][4]
Odkazy
Reference
- Seznam. Chalice Rock [online]. mapy.cz [cit. 2020-04-05]. Dostupné online.
- KÜHN, Jiří. Kelchsteine - Rosensteine [online]. luzicke-hory.cz [cit. 2020-04-05]. Dostupné online.
- Kelchstein - Zittauer Gebirge [online]. Alpenverein.de, 2006-09-20 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. (německy)
- Kelchstein (Kalich) - skalní útvar [online]. [cit. 2020-04-05]. Dostupné online.
Literatura
- Turistická mapa CHKO Lužické hory 1 : 25 000, Česká Lípa: Geodézie On Line, 2007, 1. vyd.
- ŘEHÁČEK, Marek. Krajina skal. 1. vyd. Liberec: Jizersko-ještědský horský spolek, 2020. 295 s. ISBN 978-80-87095-25-6. S. 273–278.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kelchsteine na Wikimedia Commons
- Der Kelchstein (popis na geocaching.com) (německy)