Kežmarská Biela voda

Řeka vzniká soutokem Zeleného potoka, odvodňujícího dolinu Zeleného plesa a Bieleho potoka, přitékajícího z Doliny Bielych plies. Na svém toku přibírá Napájadlový potok, teče na východ podél Mlynčeků a nedaleko Kežmarku ústí do řeky Poprad.

Některé prameny za zdrojnice řeky chybně označují Biely potok, vytékající z Bielých ples. Ve smyslu většiny historických pramenů však toponyma Kežmarská Bílá voda označuje až tok od soutoku Bielého potoka s Zeleným potokem.

Název Bílé vody patří mezi první geografické názvy ve Vysokých Tatrách, pod názvem aqua Bela quae fluit de miueis montibus (řeka Bela tekoucí z Sněžných hor – jak se historicky Tatry označovaly) se vzpomíná už v pozemkových listinách z roku 1285.

Ve starších latinských textech Dávid Frolich (1639, 1644) řeku označuje Albula Amnis – Bílá bystřina, což vychází pravděpodobně z jejího horského bystřinného charakteru s množstvím štěrkovitých nánosů bílé barvy. Slovenský polyhistor Matej Bel v roce 1736 již upřednostňuje přívlastek Albula Kesmarkiensis – Kežmarská Bílá voda. Kartograficky ji poprvé znázornil v mapě Spiše Pavel Kray v roce 1715 s německým názvem Weiss Wasser.

Protože Bílých vod je mnoho, obvykle se v názvu říčky používá adjektivum Kežmarská Bílá voda nebo správněji Bílá voda Kežmarská, protože dodatkový místopisný prvek nelze považovat za konstantu natož za hlavní složku rozvitého názvu.

Kežmarská Bielá voda není splavná s ohledem na nízký průtok a množství kamenů v řečišti. V případě VV je teoreticky splavná od městečka Mlynčeky, resp. od Cesty svobody (prvosplav).

• Kežmarské Žľaby
• Mlynčeky
• Kežmarok