Kayla Harrisonová

S judem začinala v 6 letech na předměstí Daytonu v Centreville v klubu Renshuden Judo Academy pod vedením Daniela Doyla. Po osobních problémech s trenérem Doylem[1][2] se koncem roku 2007 přesunula do Bostonu, kde se na jeho předměstí ve Wakefieldu připravuje pod vedením Jima Pedra a Jimmyho Pedra.[3] V roce 2008 byla ve Wakefieldu dvorní sparingpartnerkou Rondy Rouseyové[4], se kterou se připravovala na olympijské hry v Pekingu. V polotěžké váze do 78 kg však nedostala možnost startovat na květnovém panamerickém mistrovství v Miami, kde její krajanka Katie Moccová olympijskou kvalifikační kvótu v polotěžké váze pro Spojené státy nezískala.

Mezi světovou špičkou v polotěžké váze se prosazuje od roku 2010 a v témže roce získala nečekaný titul mistryně světa. Své vysoké sportovní ambice[5] potvrdila o dva roky později na olympijských hrách v Londýně. Kritickou chvíli prožila ve čtvrtfinále, kdy otočila nepříznivě vyvíjecí se zápas s Maďarkou Abigél Joóovou až po jejím zranění. Ve finále porazila Britku Gemmu Gibbonsovou a získala pro Spojené státy první zlatou olympijskou medaili z judistických soutěží. V roce 2016 na olympijských hrácj v Riu zlatou olympijskou medaili obhájila po zcela dominantním výkonu v boji na zemi.

Od svého prvního trimfu na olympijských hrách odolává lukrativním nabídkám profesionální zápasnické organizace Ultimate Fighting Championship zápasit v MMA.[6]

Kayla Harrisonová je judistka s nestandardním pravým úchopem. V technikách v postoji (tači-waza) u ní dominuje pravé ko-uči-gake, o-soto-gari nebo krásné sode-curikomi-goši. Ve finále mistrosvtví světa v roce 2010 zaskočila svojí soupeřku technikou o-soto-gari provedenou na levo. Její doménou na tatami je však boj na zemi (ne-waza). Její specialitou jsou techniky sumbise – páčení (kansecu-waza), škrcení (šime-waza). Tyto techniky piluje s grapplery (tzv. Brazilské jiu-jitsu).