Kaufmannovo Ukřižování

Kaufmannovo Ukřižování je česká gotická desková malba neznámého autora z let 1340-1360, původně zřejmě střední část menšího skládacího oltáříku.

Kaufmannovo ukřižování
Kaufmannovo Ukřižování
Autoranonymní český malíř
Rok vzniku1340-1360
Technikatemperová malba na dřevěné desce potažené plátnem
Rozměry67 x 29,5 cm
UmístěníGemäldegalerie Berlin

Historie díla

Obraz vznikl pravděpodobně v Praze. Ze sbírky Richarda von Kaufmann (1849 - 1908) v Berlíně ho roku 1918 získali obchodník s uměním Pavel Cassirer a F.W. Lippmann v Berlíně společně s Hugo Helbingem z Mnichova a darovali ho tehdejšímu Muzeu císaře Friedricha v Berlíně. Odtud se dostal do sbírek Gemäldegalerie Berlin.

Dílo

Temperová malba na dřevěné desce potažené plátnem má velikost 67 x 29,5 cm. Roku 1918 byl obraz restaurován a podlepen novým plátnem.

V českém prostředí jde o první známé zobrazení Kalvárie se třemi kříži a komplexním dějem pod nimi, které ukazuje na italský vliv.[1] Italského původu je také kompozice prostoru a užití perspektivní zkratky. Jiné prvky malby, jako bohatý a rytmický pohyb figur, ostrá kresba, plastická modelace a gotická pestrost barev zároveň ukazují na dolnorakouské a západoevropské (francouzské) předlohy[2] Dramaticky vyhrocený naturalismus scény se poněkud vymyká obvyklé lyrické atmosféře české malby.[3] Celkové slohové pojetí obrazu má řadu shodných rysů s dílem Mistra vyšebrodského oltáře, ale je patrně o něco mladším dílem jiného umělce a představuje pokrok od projevu mysticko-náboženského směrem k dramatickému podání skutečnosti a zesílení účinku.

O českém původu díla mezi historiky umění nepanuje shoda a někteří ho považují za dílo rakouského malíře, který vyšel z dílny Mistra Klosterneuburského oltáře.[4] S tím souvisí také datace díla, kterou někteří ve vztahu k oltáři z Klosterneuburgu (1331) posunují do období vlády Jana Lucemburského (1340),[5] ale jiní soudí na italský vliv (obraz Ukřižování Simona Martiniho z roku 1342) a považují za pravděpodobnější vznik po roce 1350.[6]

Jedná se formálně dokonalé dílo, které nemá v evropském malířství stejného období paralely. Některé motivy z něj byly později hojně přejímány, zejména pak muž sedící na zemi s jednou nataženou a druhou pokrčenou nohou. Inspiraci Kaufmannovým Ukřižováním lze doložit v dochovaných deskových obrazech, ale také i v knižní malbě u nás i v zahraničí.[7]

Odkazy

Reference
  1. Royt J, Karolinum Press 2003, s. 63
  2. J. Pešina, 1976, s. 28
  3. A. Kutal, 1972, s. 57
  4. G. Schmidt: Zur Kaufmann’schen Kreuzigung. In: G. Schmidt: Malerei der Gotik. Fixpunkte und Ausblicke. Graz 2005.
  5. Marek Zágora,Jan Lucemburský ve vizuálních pramenech středověku
  6. Dostál E, Umění XI, 1938, s. 353-361
  7. J. Fajt, 2006, s. 77

Literatura
  • Jiří Fajt, Od napodobení k novému císařskému stylu, in: Fajt, Jiří (ed.), Karel IV., císař z Boží milosti. Kultura a umění za vlády Lucemburků 1310-1437, Praha 2006, s. 41-135, katalog č. 1, s. 76-78.
  • Jan Royt, Medieval Painting in Bohemia, Karolinum Press Praha, 2003, ISBN 80-246-0266-0
  • Jaroslav Pešina, Česká gotická desková malba, Odeon, Praha 1976, s. 25-28
  • Albert Kutal, České gotické umění, Obelisk a Artia, Praha 1972, s. 57
  • Antonín Matějček, Jaroslav Pešina, Česká malba gotická, Melantrich, Praha 1950, s. 50-52
  • Eugen Dostál: Obraz Ukřižování z Kaufmannovy sbírky v Berlíně, Umění. Sborník pro českou výtvarnou práci. Ročník XI. (1938), Jan Štenc, Praha

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.