Katedrála svaté Sofie

Katedrála svaté Sofie či Katedrála Svaté moudrosti (ukrajinsky Софійський собор, rusky Софийский собор či Собор Святой Софии) je kamenný pravoslavný chrám v Kyjevě, postavený v polovině 11. století z podnětu Jaroslava Moudrého. Ten jej dal založit roku 1037 na počest vítězství nad Pečeněhy na místě, kde stával jeho dřevěný předchůdce stejného zasvěcení. Dnes slouží jako muzeum. Délka pětilodní stavby činí 37 metrů, šířka 55 metrů a výška od podlahy do vrcholu centrální kopule 29 metrů.

Katedrála svaté Sofie
Základní informace
Sloh	ukrajinské baroko
Výstavba	11. století
Poloha
Adresa	Kyjev, Ukrajina Ukrajina
Ulice	Sofijska plošča a Volodymyrska
Souřadnice	50°27′10″ s. š., 30°30′52″ v. d.
Další informace
Web	Oficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Katedrála svaté Sofie a přilehlé klášterní budovy, Kyjevskopečerská lávra
Světové dědictví UNESCO
Smluvní stát	Ukrajina Ukrajina
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	i, ii, iii, iv
Odkaz	527 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení	2005 (29. zasedání)

Chrám byl zasvěcen stejně jako jeho vzor Hagia Sofia v Konstantinopoli Boží Svaté (hagius - svatý) moudrosti, což je doslovný překlad řeckého výrazu. Byl katedrálou kyjevského metropolity a kromě mší se zde konaly také slavnostní ceremonie, například knížata Kyjevské Rusi tu dávala audienci zahraničním delegacím. Za dobu své existence byl několikrát poničen, zvláště pak roku 1240 po dobytí Kyjeva Tatary.

V letech 1685–1707 byl přestavěn ve stylu ukrajinského baroka. Kopule získaly hruškovitý tvar a z původních třiceti kopulí jich zůstalo zachováno jen devatenáct. V roce 1889 došlo k přestavbě západního průčelí a byla vybudována chrámová předsíň.

Během protináboženské kampaně v Sovětském svazu v roce 1920 byla plánována destrukce chrámu, ale nakonec byla stavba společně s přilehlými objekty z 18. století prohlášena historicko-architektonickou rezervací. Dnes je součástí světového dědictví UNESCO a jedním ze sedmi divů Ukrajiny.

V interiéru se nachází řada fresek, které v minulosti zaujímaly plochu zhruba 5 000 metrů čtverečních (dnes různé zdroje udávají 2 až 3 metry čtvereční různě zachovalých originálních fresek z 11. století) a mozaik, které v minulosti zaujímaly plochu 640 metrů čtverečních (dnes 260). Jsou na nich vyobrazeni vladaři, náboženské a lovecké motivy. Známým je vyobrazení Jaroslava Moudrého a jeho rodiny.

V katedrále byla pohřbívána kyjevskoruská knížata, dodnes se však zachoval jen sarkofág s ostatky Jaroslava Moudrého.