Katedrála svaté Kateřiny (Alexandrie)

Interiér katedrály s oltářem svaté Kateřiny

Františkáni v Alexandrii působí od 17. století a jejich hlavním úkolem byla péče o evropské poutníky do Svaté země. Ve 40. letech 19. století zde založili nové klášterní budovy a školu. Nový kostel, klasicistní bazilika s kupolí, byla koncipována také jako katedrála apoštolského vikariátu, založeného v roce 1839 a zasvěceného svaté Kateřině Alexandrijské. Slavnostní vysvěcení katedrály proběhlo 24. listopadu 1850. V roce 1927 bylo podle návrhu Maria Aveny přistavěno dnešní průčelí ve stylu římského baroka.[2]

V katedrále je také „dočasně“ pochován italský král Viktor Emanuel III., jenž zemřel 28. prosince 1947 v alexandrijském exilu, poté, co byl donucen vzdát se trůnu Italského království. Jeho tělo dodnes odpočívá v hlavním oltáři katedrály.[3] Snahy o přenesení jeho ostatků do Pantheonu v Římě se setkaly s odporem italské veřejnosti.[4]

Až do 50. let 20. století v Alexandrii žilo přibližně 70 000 italských katolíků a katedrálu navštěvovali také francouzští a maltézští poutníci a konvertité z řad arabského obyvatelstva. V důsledku Násirova režimu zbylo sotva padesát katolických rodin, a zdejší křesťanská komunita je tvořena především z řad turistů.

V roce 2003 františkánský kněž objevil vedle katedrály kostel klášterní školy, který byl zazděný a dlouhou dobu zcela zapomenutý. Kostel pochází přibližně z téže doby a uchovává fresky s neobvyklými motivy.[5]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cattedrale di Santa Caterina (Alessandria d'Egitto) na italské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Katedrála svaté Kateřiny v Alexandrii na Wikimedia Commons