Karpatský národní přírodní park

Park se rozkládá mezi Nadvirňanským rajónem a Vrchovinským rajónem na jihovýchodě Ivanofrankivské oblasti. Hraničí se Zakarpatskou oblastí. Jeho rozloha je 515,7 km². Ekonomická činnost je zakázána v části o velikosti 383,4 km².[1]

Chráněné území se nachází v nejvyšší úrovni Ukrajinských Karpat na východních svazích povodí řek Prut a Černý Čeremoš. První z nich v parku pramení. Na jeho hranicích pak ční nejvyšší ukrajinská hora Hoverla o výšce 2 061 m n. m. Nejnižší místo naopak leží přibližně 500 m n. m.[1]

V roce 1921 nejvyšší část Ukrajinských Karpat o rozloze 4,47 km² byla prohlášena přírodní rezervací. Roku 1968 došlo k jejímu začlenění do nově vzniklé Karpatské státní rezervace. Samostatný Karpatský národní přírodní park byl vyhlášen v roce 1980 dekretem Rady ministrů Ukrajinské sovětské socialistické republiky, a zahrnoval přibližně polovinu plochy, která do té doby patřila ke Karpatské státní rezervaci.[2] Od roku 1992 náleží do projektu Člověk a příroda.[3] Park je nezávislou jednotkou, podléhající řízení Ministerstva ekologie a přírodních zdrojů Ukrajiny.[1]

Krajinu parku tvoří vysokohorské louky a lesy.[2] Mezi tři nejhojněji zastoupené stromy patří bříza bělokorá, buk lesní a smrk.[4] Z divoké fauny se v něm vyskytují také vlk, medvěd hnědý, rys ostrovid a zubr evropský.[3] Na jeho území také leží kaskádový vodopád Huk, nejvyšší volně padající vodopád v Ukrajinských Karpatech o výšce 84 metrů, stejně jako dvě jezera ledovcového původu.[2]

Oblast národního parku historicky obývalo huculské etnikum, které v ní zanechalo architektonické stopy včetně dřevěných staveb. Park je využíván také pro turistiku. K roku 2012 zde existovalo 48 hlavních turistických tras.[2]

• 
  louka Maryševské poloniny
• 
  polonina Bukovynka
• 
  jezero Nesamovyte
• 
  Východ slunce nad loukou rododendronů