Karmelské tunely

Východní portál tunelů u čtvrti Kfar Samir

Východní portál tunelů u čtvrti Kfar Samir

Výstavba křižovatky Rupin v centrální části trasy komunikace

Západní portál tunelů v jihovýchodní Haifě

Mapa trasy Karmelských tunelů

Začíná na pobřeží Středozemního moře, ve čtvrti Kfar Samir v jižní Haifě, kde odbočuje z dálnice číslo 2 a dálnice číslo 4 a míří k východu, kde vstupuje do tunelového úseku o délce 3200 metrů, který v hloubce cca 200 metrů podchází masiv hory Karmel. Tunel je pak přerušen v centrální hornaté části Haify křižovatkou Rupin ve čtvrti Neve Ša'anan v údolí Nachal Giborim, která umožňuje spojení do třídy Derech Rupin a rezidenčních oblastí v této části města. Pak následuje další tunelový úsek o délce 1650 metrů, který pak vyúsťuje východním portálem na křižovatce Krajot, kde se opět napojuje na dálnici číslo 4 a umožňuje spojení směrem k severu, do satelitních měst sousedících s Haifou (takzvaná Krajot).

Poprvé se myšlenka na tunelový průchod skrz masiv Karmelu v Haifě objevila již před 100 lety v osmanském období.[1] Vlastní výstavbě Karmelských tunelů předcházelo cca 10 let právních sporů a plánování. Firma Carmelton získala finance pro výstavbu tunelů již v roce 1999, ale až do roku 2002 se protáhlo vyjasňování právních aspektů a námitek. Dalším problémem byly rostoucí náklady. V roce 2009 se odhadovaly na 1, 25 miliardy šekelů.[1]

Jde o nejdelší tunelový systém v Izraeli a jednu z největších dopravních investic v historii země. Jejím účelem je poskytnout spojení mezi severovýchodní a jižní částí Haify, a návazně i mezi severem jihem státu, bez nutnosti procházet hustě zalidněnou pobřežní částí Haify, v níž stávající dálnice číslo 4 nebyla schopná zajistit plynulost dopravy a neměla skutečně dálniční charakter. Karmelské tunely se tak dají považovat za obchvat Haify a několikakilometrovou přeložku dálnice číslo 4 do nové trasy. Zatímco cesta automobilem mezi severovýchodem a jihem Haify do té doby trvala 30-50 minut, po otevření tunelů mělo jít o jízdu trvající 6-8 minut. Roční ekonomické ztráty pramenící z dopravních zpoždění a kolapsů se přitom v Haifě vyčíslovaly na 2 miliardy šekelů. Podél původní průjezdní trasy mělo po otevření tunelů dojít k poklesu intenzity provozu o 15 %.[2]

Výstavba Karmelských tunelů započala roku 2007. Stavbu prováděla čínská společnost CCECC, která zvítězila ve výběrovém řízení a která si na staveniště dovezla i 550 čínských zaměstnanců. Stavební práce probíhaly 24 hodin denně. Ředitelem stavby byl Chajim Barak, hlavním architektem Walter Wittke z Německa. V lednu 2009 došlo k proražení hrubé stavby tunelů v celé trase a v roce 2010 byly stavební práce ukončeny, pět měsíců v předstihu oproti původnímu harmonogramu. Komunikace je navržena jako placená, na obou koncích jsou prostory pro výběr mýtného, jehož výše byla stanovena na 11,4 šekelů.[2] Dílo bylo budováno pomocí modelu Build-operate-transfer a firma Carmelton tak bude mít pod 35 koncesi na výběr mýtného.[1]

Karmelské tunely byly slavnostně otevřeny 30. listopadu 2010 za účasti izraelského premiéra Benjamina Netanjahu.[3] Pro veřejnou dopravu se otevřely následujícího dne, 1. prosince 2010 ráno.[4]