Karlovice (okres Bruntál)

• Karlovice (k. ú. Karlovice ve Slezsku, Adamov u Karlovic a Nové Purkartice)
• Zadní Ves (k. ú. Karlovice ve Slezsku)

• Karlovice (1880 Starý Karlstál, dříve Hutě), německy Karlsthal[3] (1869 Alt-Karlsthal), polsky Karłowice.
• Adamov (1880 Adamstál), německy Adamsthal, polsky Adamów.
• Nové Purkartice, německy Neubürgersdorf (1890 Neu-Bürgersdorf), polsky Nowe Purkarcice.
• Zadní Ves, německy Hinterdorf (Hinterdorf bei Karlsthal).

Nejstarším osídleným místem v prostoru dnešní obce byl hrad Freudenštejn založený již v 2. polovině 13. století a opuštěný v polovině 14. století. Na místě obce připomínány nejprve hamry, kolem nich pak vznikla obec Hütten (Hutě). Připomínaná roku 1558 a 1615. Zanikla během třicetileté války. Na počátku 18. století obec obnovena a vystavěny nové hamry na železo. Po prvním majiteli krnovském knížeti Karlu z Lichtenštejna nazvána Karlstahl (česky Karlovo údolí). Železné hamry zanikly v 1. polovině 19. století, stejně jako bělidla. Naopak se rozvíjel dřevařský a papírenský průmysl. Od roku 1848 zde byla papírna a továrna na lepenku. Od roku 1868 zde byla továrna na nábytek, pila a stolařství. Od roku 1876 další továrna na lepenku, s pilou a dřevoprůmyslem F. Bartsche, která měla roku 1928 60 zaměstnanců a i elektrárnu. Zaznamenány jsou i velkoobchody s dřívím. Existovalo zde několik dalších pil a mlýnů. Vyráběla se zde břidlice, dýmky, šindele a razítka. Na počátku 19. století se zde vyráběl také javorový cukr.[4]

Pošta byla otevřena roku 1869. Od roku 1892 zde byla záložna a za první republiky i konzum. Existovalo zde několik hotelů a penzion. Dařilo se i lázeňství. Lázně a léčebný ústav pro krevní oběh, srdeční a nervové choroby se připomínají roku 1930 a 1935. Od roku 1908 zde byl zemský chudobinec. Obecná veřejná škola se připomíná roku 1848 a roku 1900 měla tři třídy. V letech 1876 až 1920 zde byla evangelická obecná škola. Až do roku 1848 patřila obec ke krnovské komoře. Částí obce je katastrální obec Nové Purkartice a od roku 1953 obec Adamov.[4]

V roce 1918 se obec nakrátko stala součástí německé provincie Sudetenland. V letech 1937–1938 se v okolí budovaly lehké pěchotní objekty vzor 37 jako součást opevnění Československa.[4] Roku 1938 byla připojena k Německu a 8. května 1945 byla obsazena Rudou armádou. Až do druhé světové války žilo v obci prakticky jen německy mluvící obyvatelstvo, které bylo vysídleno.

• Pozdně barokní filiální kostel sv. Jana Nepomuckého – vystavěn v letech 1777-79, na místě dřevěné kaple z roku 1725. Jednolodní stavba s odsazeným kněžištěm, sakristií na jihozápadě a věží nad vstupní částí.Kostel je kulturní památkou ČR.[11]
• Kosárna – postavena roku 1600 a upravena 1759. Zděné přízemí nese dřevěné patro s ochozem s vyřezávanými dřevěnými sloupky, nad ním vysoká dřevěná střecha. V kosárně se původně dále zpracovávalo železo z místních hamrů, od roku 1992 slouží jako muzeum. Kosárna je kulturní památkou ČR.[12]
• Dům č.p. 280 – barokní jednopatrový dvojkřídlý objekt s mansardovou střechou a letopočtem 1745, nachází se nedaleko kostela. Dům je kulturní památkou ČR.[13]
• Areál bývalého protestantského hřbitova s kaplí.
• Freudenštejn (Freudenstein) – zřícenina hradu na ostrožně jižně od obce. Historické zprávy chybějí, hrad uváděn pouze na mapě bruntálského panství vydané roku 1579. Dle archeologických výzkumů obydlen od 2. poloviny 13. století do poloviny 14. století. Zřejmě zeměpanského založení. Hrad oválné dispozice ze tří čtvrtin obklopené příkopem a valem. Jádro obehnané až 2,5 m silnou na sucho kladenou zdí. V jádře stál podlouhlý palác, hrad zřejmě neměl věž. Vstup do jádra hradu byl zřejmě od východu. Jádro hradu jest poškozeno druhotným použitím stavebního materiálu na zde stojící novodobou kruhovou stavbu. Podobná stavba stojí v příkopě.

• 
  Kostel svatého Jana Nepomuckého
• 
  Bývalá kosárna, dnes muzeum
• 
  Památné lípy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karlovice na Wikimedia Commons
• Karlovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)