Karl von Geusau (dolnorakouský politik)

Po absolvování Tereziánské vojenské akademie ve Vídeňském Novém Městě nastoupil roku 1828 k husarskému regimentu (pluku) císaře Ferdinanda č. 3. Ze služby byl se ctí propuštěn roku 1837 v hodnosti rytmistra. Poté se ujal správy svého majetku. Do armády se nakrátko vrátil v roce 1848, kdy zorganizoval a vedl divizi dobrovolných polních myslivců s cílem potlačit maďarskou revoluci. Za zásluhy během této kampaně byl povýšen do hodnosti majora.[2]

Dále působil jako statkář,[3] věnoval se zemědělství a lesnímu hospodářství.[2] Roku 1865 koupil za 12 000 zlatých statek Arbesbach v Dolních Rakousích. Je tehdy uváděn jako majitel velkostatků Engelstein a Ehrendorf.[4]

Byl aktivní i politicky. Již v roce 1861 byl zvolen na Dolnorakouský zemský sněm za kurii velkostatkářskou.[3] Zemský sněm ho 10. ledna 1866 zvolil i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za kurii velkostatkářskou v Dolních Rakousích. Mandátu se ale nemohl ujmout, protože Říšská rada nebyla svolána. Opětovně získal zemský mandát 27. února 1867 a o pár dní později ho sněm delegoval do Říšské rady.[3] Rezignace byla oznámena dopisem 11. května 1868. Do parlamentu se vrátil v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873, opět za velkostatkářskou kurii.[5] Na mandát v Říšské radě rezignoval v říjnu 1874.[6]

Zemřel 17. ledna 1875[4][7] ve Vídni (Schellinggasse 7)[8] v 66. roce věku.[2] Pohřben byl na svém panství Engelstein.[2]