Karl Korb von Weidenheim starší

Patřilo mu panství Bezděkov.[5] 20. července 1867 byl povýšen na barona.[3] V roce 1869 zasedal ve výboru pro živnostenskou, průmyslovou, hospodářskou a lesnickou výstavu v Plzni.[6] Je označován za národohospodářského odborníka.[5]

Zapojil se i do politiky. V doplňovacích volbách 31. října 1866 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii obchodních a živnostenských komor, obvod Plzeň.[7][5] V zemských volbách v lednu 1867 se poslancem nestal. Uspěl ale již v krátce poté konaných zemských volbách v březnu 1867. Nyní usedl na zemský sněm za kurii velkostatkářskou (nesvěřenecké velkostatky).[8][5] Patřil ke Straně ústavověrného velkostatku, která byla proněmecky, provídeňsky a centralisticky orientovaná.[5] Zemský sněm ho 13. dubna 1867[5] zvolil i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za kurii velkostatkářskou v Čechách. Rezignace na mandát byla oznámena 17. října 1868.[9] Opětovně byl sněmem do Říšské rady delegován roku 1870. 8. listopadu 1870 složil slib.[10] 22. listopadu 1870 pak byla jeho volba potvrzena. Uvádí se jako Freiherr Karl Korb sen.[11] Uspěl rovněž v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873, za velkostatkářskou kurii v Čechách. V parlamentu setrval do konce funkčního období v roce 1879.[12] Zasedal v poslaneckém klubu levého středu (Strana ústavověrného velkostatku).[13]

Dále působil na zemském sněmu. V zemských volbách roku 1872 byl zvolen za kurii velkostatkářskou, nesvěřenecké velkostatky (uváděn jako Karl Korb Freih v. Waidenheim).[14][15] Byl sem zvolen i v zemských volbách roku 1878 (Freiherr Karl Korb v. Weidenheim sen.).[16] Zasedal zde do své smrti roku 1880 (Freiherr Karl Korb v. Weidenheim senior).[17]

Zemřel v lednu 1880 ve Vídni na vysílení. Tělo bylo převezeno do rodinné hrobky v Kunraticích.[18]